Ivan Steiger

Narodil se v Praze, kde vyrůstal v Petrské čtvrti. V knize Mýtus zvaný Stínadla barvitě vzpomíná, jak patřil k tzv. Petrákům, tj. klukům z okolí Petrského náměstí, s nimiž vedl velké klukovské války proti klukům z oblasti Na Františku.[2] Tyto dva světy rozdělené po několik klukovských generací, inspirovaly kdysi spisovatele Jaroslava Foglara k sepsání jeho stínadelských románů o Vontech a klucích z Druhé strany.[3]

Od roku 1958 studoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku a psal básně a povídky. Od roku 1961 začal pravidelně kreslit pro Literární noviny a jeho kresby se začaly objevovat i v zahraničních časopisech a novinách. Jeho kresba pařezu, z něhož vyrůstá malá květinka, se stala ve světě jedním ze symbolů okupace. Roku 1969 odešel do Mnichova, kreslil pro Süddeutsche Zeitung a od roku 1972 pravidelně pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde do roku 2011 uveřejnil 9000 kreseb. Jeho drobné a prosté kresby, které vybízejí k přemýšlení, se objevily v mnoha světových novinách, v Evropě i v USA.
Steiger je kromě Süddeutsche Zeitung kreslířem Abendzeitung, Twen, a tuctu dalších západoevropských a amerických novin a časopisů. Dlouhodobě spolupracuje s Chicago Tribune Magazine, The Christian Science Monitor, Daily Mirror, Die Welt, Die Weltwoche, Los Angeles Herald Examiner. Jeho kresby se objevují i na prvních stránkách londýnských Times a pařížského Le Figaro. Dnes je Steiger především stálým karikaturistou deníků Frankfurter Allgemeine Zeitung a turínské La Stampa.[4] Pravidelně přispívá také do týdeníku Reflex.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soubor kreslených ilustrací k Bibli. Ilustroval knihy Oty Filipa, Karla Kryla a několik sbírek vtipů a anekdot. Sbírku anekdot o Radiu Jerevan také sám napsal. Jako autor i režisér realizoval 27 krátkých i hraných filmů a v posledních letech maluje také obrazy.[5]

Roku 2009 byl tento karikaturista, který „nekreslí dlouhé nosy a bradavice“, vyznamenán Záslužným křížem Spolkové republiky[6] a medailí Za zásluhy.

Po roce 1980 se začal zabývat sbíráním dětských hraček, roku 1983 otevřel muzeum hraček v Mnichově a od roku 1994 je jeho sbírka hraček, jedna z největších na světě, vystavena v Muzeu hraček v budově Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě.[7]

Manželkou Ivana Steigera byla Eva Steigerová (24. září 1944 – 28. dubna 2019), s níž má dcery Helenu a Johannu. Má 5 vnoučat – Davida, Julii, Evu, Lukase a Annu.[8]