Ithomi

Ithomi
	Ithomi z antického města Messene
Vrchol	780 m n. m.
Prominence	760 m
Poloha
Stát	Řecko
Souřadnice	37°11′10″ s. š., 21°55′30″ v. d.
	Ithomi
Hornina	vápenec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ithomi (obyvatelé: Ἰθωμάτης Ithōmátēs nebo Ἰθωμαῖος Ithōmaĩos[1]) je 780 metrů vysoká vápencová hora v krajině Messénie na řeckém poloostrově Peloponés. Ve starověkém Řecku se na ní nacházela stejnojmenná horská pevnost, která sloužila starověkému městu Messene jako akropole. Stejně jako mariánský klášter Voulkanos (řecky: Moni Voulkano Μονή Βουλκάνου), dříve také Vourkano, Vurkano nebo Voulkani, který byl později postaven na vrcholu, se tato hora nazývala i ve středověku. To možná ukazuje na byzantského vlastníka pozemků hory a jejího okolí.

Etymologie

Strabon[2] odvozuje Ithōmē od thōmos (θωμός), podle Strabona dříve také thōmē (θῶμη) „halda“, což muselo znamenat buď horu, nebo kamennou hromadu původní pevnosti.

Geografie

Hora Ithomi se spolu s vedlejším vrcholem Eua (Εύα, starořecky. Eúa) vypíná západně od řeky Pamisos, která odděluje spodní, skutečnou Messénskou pláň na jihu, od nížiny Stenyklaros na severu. Týčí se nad Messénskou plání, je z dálky viditelná, a měla velký strategický význam pro spojení města Megalopoli s mořem.

Mytologie

Pohled ze starověkého města Messene přes vesnici Mavromati, na vedlejší vrchol Eua a horu Ithome (Voulknou, Βουλκάνου) v pozadí

Na vrcholu hory měl svatyni bůh Zeus, také nazývanou Zeus Ithōmētas (Ἰθωμήτας),[3] dórsky Ithōmatas (Ἰθωμάτας).[4] Podle jedné messénské legendy se na této hoře u pramene Klepsydra narodil Zeus, kde ho koupaly nymfy Ithome a Neda a kde u nich vyrůstal.[5] Na jeho počest se zde konávala slavnost Ithomaia. Na základech svatyně Dia byl v byzantských dobách postaven výše uvedený mariánský klášter.

Historie

Messenská nížina z vrcholu

Vrchol byl opevněn hradbou a sloužil jako útočiště Messenců. Aristodemos je bránil před Sparťany v prohrané první messénské válce (743–724 před Kristem).[6] Ve ztracené třetí messénské válce (464–455 před Kristem) byla pevnost na Ithōmē obléhána Sparťany po dobu deseti let.[7] Po vítězství Thebanů nad Sparťany v letech 370/369 před Kristem bylo mezi Ithome a vedlejším vrcholem Eua založeno město Messene jako hlavní město osvobozené nové Messénie. Hora Ithome byla zahrnuta jako akropole do městského opevnění.[8] Starověké město Messene je nyní jedním z největších archeologických nalezišť v Řecku.

Reference

Pausanias 4,13,6.
Strabon 9,5,17.
Thukydides 1,103,2.
Pausanias 33,2.
Pausanias 4,33,1.
Román autora Myron von Priene o první messénské válce, Pausanias 4,9-13.
Thukydides 1,101-103; Diodor 11,64 4; 15,66,4; Herodot 9,35,2.
Pausanias 4,26,6-27,8; 29,5; 31,4; 33,1f.

Literatura

Yves Lafond: Ithome [1]. Ve: Der Neue Pauly (DNP). Svazek 5, Metzler, Stuttgart 1998, ISBN 3-476-01475-4, S 1178
Richard Speich: Peloponnes, umělecký a cestovní průvodce s vlastivědnými poznámkami (Kunst und Reiseführer mit Landeskunde). Vydavatel: Kohlhammer Verlag, Stuttgart 1980, ISBN 3-17-010031-9
William Smith: Dictionary of Greek and Roman Geography, Londýn 1854

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ithimi na Wikimedia Commons

Článek k městu Messene ve: Dictionary of Greek and Roman Geography, anglicky

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Pausanias 4,13,6.

[2] Strabon 9,5,17.

[3] Thukydides 1,103,2.

[4] Pausanias 33,2.

[5] Pausanias 4,33,1.

[6] Román autora Myron von Priene o první messénské válce, Pausanias 4,9-13.

[7] Thukydides 1,101-103; Diodor 11,64 4; 15,66,4; Herodot 9,35,2.

[8] Pausanias 4,26,6-27,8; 29,5; 31,4; 33,1f.