Islandský kůň
Islandský kůň (Islandský pony) je odolné plemeno vyšlechtěné na ostrově Island. Vzniklo díky norským přistěhovalcům, kteří na ostrov přivezli norské poníky, postupem času se na ostrov začali převážet i koně ze Skotska a Irska, ze zdlouhavého křížení se nakonec zformovalo nové plemeno. Na Islandu je od roku 930 zakázaný chov jiných plemen, aby se zachovala čistota islandského ponyho.
Charakteristika
I přes svou malou kohoutkovou výšku 130 – 145 cm je řazen mezi koně, nikoliv mezi poníky. Hlava islandského koně má velmi hrubé rysy. Krk je poměrně malý a krátký. Hřbet koně je dlouhý, hrudník vždy hluboký. Islandský kůň má krátké nohy, které mají ale silné klouby a pevná kopyta. Hřívu mají tito koně hustou a tvrdou.
Ačkoli islanďan nepůsobí nijak ušlechtile, má perfektní stavbu těla, která mu umožňuje nošení těžkých nákladů na dlouhé vzdálenosti. Je schopen bez problémů nosit dospělého člověka. Jako jedni z mála plemen jsou schopni se dožít až 30 let.
U tohoto plemene je povoleno 15 typů barev a kombinací, včetně strakáčů pibalda a skewbalda. Nejčastějším zbarvením je ryzák s hřívou a ohonem v barvě lnu.
Islandský kůň má dobráckou povahu, je skvělý i do rodin s dětmi. Má rád lidi.
Využití
Islandský kůň je téměř všestranné plemeno, vyniká svými pěti chody – krok, klus, cval a dva typy mimochodů: rychlý skeid a pomalejší tölt.
Tento kůň vyniká velkou silou v zápřahu i jezdeckými schopnostmi pod sedlem. V hlavním městě Rejkjavíku se běhají největší rovinové klusácké dostihy pod sedlem.