Isabela Portugalská (1496)

Byla dcerou portugalského infanta Jana a Isabely, dcery vévody Alfonse z Braganzy. 22. července 1447 se provdala za ovdovělého kastilského krále Jana II. Král sice měl mužského dědice, syna Jindřicha, ale jeho manželství zůstávalo po sedmi letech neplodné a tak král na radu svého oblíbence Alvara z Luny pojal za manželku o téměř čtvrt století mladší Isabelu.

Hrabě z Luny měl na krále velký vliv a pokoušel se ovlivňovat i Isabelu. Mladá královna se nechtěla podvolit a pokoušela se přesvědčit manžela, aby se hraběte zbavil. Po těžkém porodu dcery Isabely trpěla depresí a odmítala komunikovat s okolím kromě manžela. Posléze se jí podařilo krále přesvědčit a společně najali Alfonse Peréze z Vivera na odstranění Alvara z Luny. Hrabě z Luny spiknutí odhalil a svého potenciálního vraha sám zabil. Zato byl na příkaz krále v létě 1453 popraven.

Král krátce poté onemocněl a narození syna Alfonse přežil o pouhých devět měsíců. Zemřel v létě roku 1454 a vlády se ujal jeho prvorozený syn Jindřich. Ten královnu vdovu i s oběma dětmi poslal do vyhnanství na hrad v Arévalu, kde se značně zhoršil Isabelin psychický stav. Trpěla halucinacemi a přestala poznávat své okolí. Bloumala pomatená po chodbách hradu a volala mrtvého Alvara z Luny.[1] Zemřela v srpnu 1496 a byla pohřbena po manželově boku v kartuziánském klášteře Miraflores v Burgosu. Duševní chorobu po ní podědila vnučka Jana.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Isabela Portugalská na Wikimedia Commons