Iris (bohyně)
Iris (latinsky Iris) je v řecké mytologii dcera mořského boha Thaumanta a Élektry, dcery Titána Ókeana. Jde o bohyni duhy, která naplňuje mraky vodou.
| Iris | |
|---|---|
 | |
| Choť | Zefyros |
| Děti | Erós Pothos |
| Rodiče | Thaumás a Élektra |
| Příbuzní | Voluptas a Hedone (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kromě toho je poslem bohů, zejména však nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry. Není jenom zvěstovatelkou zpráv, ale také důvěrnicí a rádkyní. Iris na rozdíl od posla bohů Herma příkazy bohů neprovádí, pouze je vyřizuje. Ráda si k nim sama leccos přidává, zejména pokud jde o vzkazy bohyním, na které žárlí.
V mýtech se uvádí, že mimo jiných činů odvedla zraněnou bohyni Afroditu z bojů před Trójou a na Héřin rozkaz ustřihla umírající Dídó kadeř a tak vyprostila její duši z těla.
Iris je krásná, čímž silně kontrastovala se vzhledem svých tří sester, jimiž jsou Harpyje, ohyzdné ženy s ptačími křídly a zobáky.
Epiteta
- Chrysopteros („zlatokřídlá“)
- Aellopos („bouřná“)
- Podas ôkea nebo Podênemos ôkea („větronohá“)
- Thaumantias nebo Thaumantos („zázračná“)
Odraz v umění
Antičtí umělci zobrazovali Iris jako krásnou okřídlenou dívku se džbánem s vodou a s hlasatelskou berlou. Množství jejích podob se zachovalo na vázových malbách, dvakrát je také zobrazena na reliéfech na východní straně Parthenónu.
Související články
- kosatec (iris)
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Iris na Wikimedia Commons
- Iris v klasické literatuře a umění (anglicky)
- Iris v mytologii (anglicky)
