Irena Obermannová

Irena Obermannová (* 17. dubna 1962 Praha) je česká spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně.

Irena Obermannová
Irena Obermannová na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě v roce 2010
Narození17. dubna 1962 (59 let)
Praha, Československo Československo
Významná dílaDeník šílené manželky
Deník šílené milenky
Tajná kniha
Manžel(ka)Daniel Kohout
DětiBerenika Kohoutová, Rozálie Kohoutová
Příbuznímatka: Aňuta Obermannová (* 1930)[p 1]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v Praze. V roce 1980 maturovala na Gymnáziu Ohradní a v roce 1986 absolvovala pražskou FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Pracovala jako dramaturg ve tvůrčí skupině ČT Anny Beckové na několika diskuzních pořadech (např. Ženský hlas s Ester Kočičkovou či Domácí štěstí s Ivou Hüttnerovou). Svou první knihu (Frekvence tygra) napsala až ve čtyřiatřiceti, druhá kniha Deník šílené manželky. Kniha Dopisy Kafkovi je soubor fiktivních dopisů Mileny Jesenské Franzi Kafkovi, smyšlená protiváha Kafkových Dopisů Mileně.

Je rozvedená. Z manželství s hudebníkem Danielem Kohoutem má dcery Rozálii (režisérka) a Bereniku (herečka a zpěvačka).

V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.[2][3][4][5]

Irena Obermannová se prohlašuje za feministku[6] a o mužích tvrdí, že jsou "pomalí troubové", zatímco ženy jsou podle ní "určeny k jasnozřivosti".[7]

Bibliografie
  • Frekvence tygra (1996, Orbis)
  • Deník šílené manželky (1998, Eroika – Knižní klub)
  • Divnovlásky (1999, Eroika)
  • Ženské pohyby (2001, Eroika)
  • Příručka pro neposlušné ženy (2003, Eroika)
  • Matky to chtěj taky (2004, Eroika)
  • Nezavěšujte se (2005, Eroika)
  • Deník šílené milenky (2006, Motto)
  • V pěně (2007, Motto)
  • Normální zázraky (2008, Motto)
  • Láska jako Řím (2009, Motto)
  • Sex po telefonu aneb Nezavěšujte se (2011, Motto)
  • První věci (2011, Motto)
  • Tajná kniha (2011, Motto)
  • Život je ples (2012, Česká televize)
  • Vznášedlo (2012, Motto)
  • Panoptikum české (2012, Motto)
  • Dopisy Kafkovi (2013, Motto)
  • Dobré duše (2017, Motto)[8]
  • Jasnozřivost (2018, Motto)

Scénáře
  • Deník šílené manželky (2000)
  • Divnovlásky (2008)
  • Život je ples (TV seriál, 2011)
  • Škoda lásky (2015)
  • Trapný padesátky (TV seriál, 2017)
  • Řekni to psem (2022)

Odkazy

Poznámky
  1. Aňuta Obermannová (* 16. 7. 1930 v Budapešti) – prozaička, autorka kriminálních příběhů, překladatelka z polštiny. Používala literární pseudonym Anna Žídková.[1]

Reference
  1. MANDAUSOVÁ, Klára. 3 generace: Co se nevešlo do květnové Marianne (o ženském soužití vyprávěly ženy Geislerovy, Obermannovy, Zielinských a Mandausovy) [online]. Web Marianne, 2017-05-01 [cit. 2021-03-04]. Obermannovy: Aňuta Obermannová (86), překladatelka; Irena Obermannová (55), spisovatelka, scénáristka; Berenika Čecháková Kohoutová (26), zpěvačka a herečka; Rozálie Kohoutová (32) dokumentaristka. Dostupné online.
  2. Jsme v tom společně.
  3. SLÍŽEK, David. Postřílet, utopit, zakopat. Kampaň se zaměřila na nenávist v online diskusích. Lupa.cz [online]. Internet Info, s.r.o. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (2015-11-23)
  4. CINKOVÁ, Zuzana. Proč má Martin Rota berle? Rozhovor pro Booom.cz. Booom.cz [online]. Tiscali Media, a.s. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. ISSN 1801-5131.
  5. "Verbež jedna, nemaká to, krade to, postřílet je všechny", i proti takovým hejtům bojuje nová kampaň – Tisková zpráva Hate Free Culture. Romea.cz [online]. ROMEA, o. p. s., 2015-11-23 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. ISSN 1804-9117.
  6. HLOUŠKOVÁ, Lenka; Právo. Irena Obermannová: O odcházení Václava Havla něco vím - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2014-12-28 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
  7. JANDOVÁ, Lucie; Právo. Irena Obermannová: Ženy mají výraznější přechody než muži - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2017-10-28 [cit. 2019-09-30]. Dostupné online.
  8. ZELINKOVÁ, Lucie. Spisovatelka Irena Obermannová přesedlala na detektivku. Fotografie ČTK. Právo. 2. 8. 2017, roč. 27, čís. 177, s. 8. ISSN 1211-2119. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.