Poskytovatel internetového připojení

Vznik ISP těsně souvisí s rozvojem Internetu, který se z původní čistě akademické sítě pro vysoké školy (ARPANET vznikl v roce 1969) rozrostl i do domácností a firem, a proto vznikl prostor pro komerční připojení k Internetu. První komerční ISP (společnost The World) vznikl v roce 1989 v Brookline ve státě Massachusetts.

ISP disponuje škálou technologií, které umožňují spotřebitelům připojit se k jejich síti. Pro domácí uživatele patří mezi nejpopulárnější možnosti Digital Subscriber Line (většinou ADSL), bezdrátový přístup pomocí Wi-Fi, prostřednictvím poskytovatele kabelové televize, optického kabelu (FTTH) a ISDN nebo satelitní připojení.

S rostoucí oblibou stahování hudby, internetového videa a s všeobecnou poptávkou po rychlejším načítání jednotlivých webových stránek se vyšší rychlosti připojení k internetu stávají stále populárnějšími. Dnes už si například neumíme představit, že bychom používali připojení pomocí ISDN.

Tak jako jejich zákazníci platí společnosti (ISP) za přístup k internetu, ISP sama platí nadřízené ISP za internetový přístup. V nejjednodušším případě je každé připojení zavedeno na upstream ISP používající jednu z technologií popsanou výše a ISP používá toto připojení k odeslání nebo příjmu jakýchkoli dat do (respektive z) různých částí internetu. Upstream ISP využívá své vlastní upstream připojení nebo připojení k jejich dalším zákazníkům (obvykle další ISP), aby data mohla cestovat od zdroje k cíli.

Ve skutečnosti je situace často mnohem komplikovanější. Například ISP s více než jedním PoP (Point of Presence) může oddělit připojení na upstream ISP v mnohonásobný PoP, nebo mohou být zákazníci mnohonásobného upstream ISP a pak mají připojení od každého ke každému. ISP se může angažovat v peerování, kde se mnohonásobný ISP připojuje navzájem v (peering bodu) nebo v internetovém vyměňovacím bodě (IX) (Internet exchange point), dovolujícím směrování dat mezi jejich sítěmi, aniž by si je navzájem účtovali - data, která by jinak prošla skrze jejich upstream ISP a způsobila tak účtování od upstreamového ISP. ISP, kteří nepotřebují upstream a mají pouze zákazníky a/nebo peery, jsou nazývány Tier 1 ISPs, což dává najevo jejich stav na vrcholu internetové hierarchie. Routery, switche, Internet routing protokoly a odborný posudek administrátorů sítě - všechny tyto aspekty hrají svoji roli v zajišťování té nejlepší dostupné cesty, kterou data putují a ve vzájemném kontaktu poskytovatelů (ISP).

Virtuální ISP (vISP) vykupuje služby od ostatních ISP, což dovoluje zákazníkům virtuálního ISP vstoupit do internetu přes jednoho či více PoP (Point of Presence), které jsou vlastněny a obsluhovány virtuálním ISP. Existují různé modely poskytování těchto typů služeb. Například virtuální ISP by mohl poskytovat přístup do sítě koncovým uživatelům přes dial-up modem PoP či DSLAM připojených k telefonní ústředně, a router, switch a/nebo tunel - cestu ke koncovému uživateli do vISP sítě, načež mohou cestovat ke svému cíli ve špičce. V jiném modelu, virtuální ISP necestuje žádnou cestou koncového uživatele, ale potřebuje pouze poskytnout AAA (Authentication, Authorization and Accounting) tedy funkce ověření pravosti, oprávnění (autorizace) a akontace, ale třeba i některé služby jako email nebo webhosting.

Každá daná ISP může používat jejich vlastní PoPy k doručení jedné služby a používat virtuální ISP model k doručení jiné služby, nebo použít kombinaci k doručení služby v odlišných oblastech. Služby poskytované virtuálním ISP v modelu virtuální ISP se liší od těch od upstreamového ISP, i když v některých případech bývají obojí od stejné firmy. První poskytuje propojitelnost (konektivitu) od koncového uživatele k internetu nebo k ISP koncového uživatele, druhá poskytuje propojitelnost od ISP koncového uživatele ke všem částem nebo zbytku internetu.

Virtuální ISP může být také přiřazováno k zcela automatizované "white label" (bílý symbol, popisek) službě nabízené každému zadarmo nebo za minimální zřizovací poplatek. Současný ISP zajišťující služby vytváří tržby z telefonních hovorů a může se také podělit o procento svých tržeb s vlastníkem virtuálního ISP. Všechny technické aspekty jsou vyřešeny, tudíž na vlastníkovi virtuálního ISP zůstává jen propagace služeb. Tento druh služby (jeho rozšíření) upadá díky popularitě neměřeného přístupu k internetu, zvaného flatrate (= česky „bez omezení, neomezený, atp“... )

Vlastníkem a provozovatelem největší telekomunikační sítě pokrývající území celé České republiky je společnost CETIN patřící do investiční skupiny PPF. Při poskytování služeb CETIN spolupracuje s více než dvaceti poskytovateli internetového připojení v ČR, mezi které patří národní telekomunikační operátoři O2, T-Mobile a Vodafone, ale i lokální poskytovatelé, kteří využívají síť CETIN k dodávání multimediálních služeb (vysokorychlostní internet, televizní služby a hlasové služby) do domácností a firem.[1]

Jednotliví poskytovatelé mají přístup do síťové infrastruktury CETINu, což jim umožňuje poskytovat všechny dostupné technologie: metalické připojení, optické připojení, multimediální a hlasové služby.[2] Od roku 2020 mohou poskytovatelé nabízet svým zákazníkům rovněž speciální zakončení sítě zvané Terminátor, což je speciálně vyladěné zařízení pro síť CETIN, které skrze technologii bonding dokáže zrychlit i místa, kde ještě není vybudovaná optická síť. Vzhledem k mnohem větší míře propojení se sítí CETIN je Terminátor schopen také mnohem rychleji a jednodušeji odhalit případný problém s připojením, a to díky vzdálené diagnostice, která dokáže odhalit příčinu tohoto problému.[3]