Vnitřní předpis

Metodický pokyn Ministerstva financí ČR o postupu při blokaci webů s nepovolenými internetovými hrami

Mezi nejběžnější a nejzákladnější vnitřní předpisy patří například:

• organizační řád, který obvykle definuje hierarchickou organizaci,
• pracovní řád, který specifikuje práva a povinnosti zaměstnanců,
• požární řád, požární a poplachové směrnice, (viz krizové řízení) apod.,
• plán krizové připravenosti, krizový plán, traumatologický plán,
• bezpečnostní předpisy,
• provozní předpisy, provozní řády pro objekty i činnosti,
• metodické předpisy, technologické předpisy atd.,
• spisový řád, skartační řád nebo
• inventarizační řád.

Zejména u právnických osob, které nebyly zřízeny vnějším zřizovatelem, zákonem nebo například smlouvou, lze za vnitřní předpis považovat i jejich základní dokument, tedy typicky stanovy, statut a podobně.

Vnitřní předpis upravuje pouze právní vztah mezi organizací, která jej vyhlásila, a osobou, která je s ní v pracovním, členském, služebním, zmocněneckém nebo podobném vztahu. Vnitřní předpis sám o sobě nemůže ukládat povinnosti například obchodním partnerům, zákazníkům nebo jiným osobám. Není proto pramenem práva. Vnitřní předpisy a jejich dodržování však mohou být legitimním předmětem zájmu pro orgány dozoru, ať už by šlo o státní dozor, nebo dozor ze strany zřizovatele, odborové organizace aj.

Například v drážní dopravě je činnost, na rozdíl od silniční dopravy, do značné míry organizována podle vnitřních předpisů provozovatele dráhy a vnitřních předpisů dopravce. Zejména musí být vydán dopravní předpis, návěstní předpis, případně dopravní a návěstní předpis. Podmínkou k provozování dráhy je osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, podmínkou k provozování drážní dopravy je osvědčení dopravce, podmínkou k provádění letecké dopravy je osvědčení leteckého dopravce – při vydávání těchto osvědčení státní orgány zkoumají, zda organizační struktura, vnitřní předpisy a systém řízení zaručují bezpečnost provozu.