Interlobulární žlučovod

Interlobulární žlučovod, též terminální žlučovod, latinsky ductus bilifer interlobularis, je trubicovitý orgán tvořící součást žlučových cest uvnitř tkáně jater. Má průměr asi 15-20 μm a je nejmenší větví intrahepatálního žlučového stromu.[1]

Interlobulární žlučovod
Schema struktury jaterního lalůčku, interlobulární žlučovody jsou pod heslem "bile ducts"
Schema struktury jaterního lalůčku, interlobulární žlučovody jsou pod heslem "bile ducts"
Latinsky	ductus bilifer interlobularis
Soustava	žlučové cesty

Interlobulární žlučovody probíhají v portobiliárním prostoru, kde jeden nebo dva žlučovody doprovází tepnu a.interlobularis[1] a v polovině případů také žílu v.interlobularis,[2] čímž vytváří tzv. Glissonovu triádu, latinsky trias hepatica. Portobiliární prostory jsou trojhranné, vazivem vyplněné prostory nacházející se v místech, kde se stýkají tři sousedící jaterní lalůčky.

Výstelku interlobulárních žlučovodů tvoří jednovrstevný kubický epitel tvořený cholangiocyty, s vlastní bazální membránou a na svém místě v portobiliárním prostoru jsou udržovány svazky kolagenních a elastických vláken.[1] Jednotlivé interlobulární žlučovody anastomózují jeden s druhým.[1]

Přebírají žluč z Heringových kanálků, přičemž mezi Heringovými kanálky a interlobulárními žlučovody se popisuje ještě další segment žlučových cest, ductuli biliferi s výstelkou tvořenými jednovrstevným kubickým epitelem tvořenou cholangiocyty, ale bez vlastní bazální membrány.[3] Samy ústí do septálních žlučovodů většího průměru, které se spojují do ještě větších segmentových žlučovodů.