Ina Benita

Narodila se v rodině židovského původu [2] jako dcera Mikołaje a Heleny Ferow. V roce 1920 se její rodina přestěhovala do Polska. Studovala v Paříži a Varšavě. Debutovala 29. srpna 1931 ve varšavském divadélku Nowy Ananas v programu Raj bez mężczyzn (Ráj bez mužů). Vystupovala také ve varšavských kabaretech Morskie Oko a Femina. V roce 1932 debutovala ve filmu Ryszarda Biske Puszcza, kde si zahrála roli Reni – mladé dědičky. Potom se věnovala především filmové kariéře. Od roku 1937 působila v kabaretech, např. Cyrulik Warszawski (1937), Wielka Rewia (1938–1939), Teatr Malicki (1938), a od jara 1939 Ali Baba.

Během války vystupovala v divadlech (Komedia, Niebieski Motyl, Miniatury). Stala se milenkou rakouského důstojníka Wehrmachtu, s nímž se přestěhovala do Vídně. V roce 1944 se vrátili do Varšavy. Jejich vztah byl objeven okupačními úřady a byli obviněni z hanobení rasy (Rassenschande).[3] Její milenec byl poslán na východní frontu a Ina Benita uvězněna ve varšavské věznici Pawiak, kde porodila syna. Byla propuštěna 31. července 1944, den před vypuknutím varšavského povstání.[3] Její další osud nebyl dlouho znám, za nejpravděpodobnější byla považována možnost, že během povstání zahynula. V letech 2018 a 2019 byly publikovány nově zjištěné informace. Ina Benita povstání přežila, po válce opustila Polsko a odešla do USA, kde zemřela v roce 1984.[1]

• 1932 – Puszcza
• 1933 – Jego ekscelencja subiekt
• 1933 – Przybłęda
• 1934 – Hanka
• 1935 – Dwie Joasie
• 1935 – Jaśnie pan szofer
• 1937 – Trójka hultajska
• 1938 – Gehenna
• 1938 – Ludzie Wisły
• 1938 – Moi rodzice rozwodzą się
• 1938 – Serce matki
• 1939 – Czarne diamenty
• 1939 – Doktór Murek
• 1939 – O czym się nie mówi...
• 1939 – Serce batiara
• 1939 – Sportowiec mimo woli (premiéra 1940)[4]
• 1939 – Ja tu rządzę (premiéra 1941)[5]