Iljušin Il-6

Iljušin Il-6 byl prototyp sovětského dvoumotorového dálkového bombardovacího a torpédového letounu, který vznikl v době druhé světové války. Jednalo se o poslední typ dálkového letadla, které mělo pístové motory. Do sériové výroby se však nedostalo, po válce nastala éra proudových strojů.

Iljušin Il-6
Iljušin Il-6
Určenídálkový bombardovací a torpédový letoun
VýrobceStátní letecký průmysl SSSR
První let1943
UživatelSSSR
Vyrobeno kusů1 prototyp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj

Prototyp Il-6 s naftovými vznětovými motory AČ-30B A. D. Čaromského o výkonu po 1100 kW zalétal 7. srpna 1943 V. K. Kokkinaki. Potom stroj přešel do ústřední vojenské letové zkušebny Ramenskoje, kde na něm létali piloti A. N. Grinčik a N. S. Rybko. V létě 1944 byly do letounu Il-6 instalovány pohonné jednotky AČ-30BF, které svými výkony dovolily nést plnou osádku šesti mužů, kompletní výzbroj pěti kanónů Š-20 ráže 20 mm a pancéřovou ochranu každého člena.

Hlavní technické údaje

Půdorys letounu Iljušin Il-6
  • Rozpětí: 26,07 m
  • Délka: 17,38 m
  • Výška: 5,3 m
  • Nosná plocha: 84,8 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 11 930 kg
  • Vzletová hmotnost: 16 100 kg, maximální: 19 600 kg
  • Max. rychlost u země: 400 km/h, v 6200 m: 464 km/h
  • Cestovní rychlost: 340 km/h
  • Stoupavost: do 5000 m 28,7 min.
  • Dostup: 7000 m
  • Max. dolet: 7000 km, s 1000 kg pum: 5450 km
  • Výzbroj: pět střelišť s kanóny ráže 20 mm - příď, hřbet, spodek trupu, oba boky, max. 2500 kg pum, nebo dvě torpéda

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.