Hystaspés
Hystaspés (starořecky Ὑστάσπης; staropersky Víštáspa [ ]) byl synem lokálního perského krále Arsama z mladší linie rodu Achaimenovců a otcem pozdějšího velkokrále Dareia I. Jeho životní data lze jen velmi těžko zrekonstruovat, ví se jen, že za vlády Kambýsa II. (530–522 př. n. l.) zastával funkci místodržitele Persidy.[2]
Hystaspés | |
---|---|
Narození | 570 př. n. l. |
Úmrtí | 495 př. n. l. (ve věku 74–75 let) |
Povolání | guvernér |
Děti | Dareios I. Artafernes Artabanus |
Rodiče | Arsamés |
Příbuzní | Farnace I a Dareios III. (sourozenci) Xerxés I.[1], Abrocomes, Arsames, Gobryas, Artobazanes, Ariabignes, Artazostre, Masistes a Achaemenes (vnoučata) |
Funkce | satrapa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Poté, co Dareios I. nastoupil roku 522 př. n. l. na perský trůn (nebo snad už dříve), spravoval Hystaspés Parthii, kde musel potlačovat nebezpečné povstání proti Dareiově vládě. Podle Behistunského nápisu svedl 8. března 521 př. n. l. s povstalci bitvu u města Višpauzátiš a dosáhl skvělého vítězství.[3] Druhá bitva, v níž sehrál významnou úlohu, se strhla 12. července téhož roku u Patigrabaná[4] rovněž v Parthii. I zde Hystaspés triumfoval.[5] Datum jeho smrti není známo.
Poznámky
- Union List of Artist Names. 24. listopadu 2014. Dostupné online. [cit. 2021-05-22]
- Hérodotos 3, 70.
- Behistunský nápis 35.
- Snad v oblasti dnešního Mašhadu v Chorásánu, viz článek Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine na serveru Livius.
- Behistunský nápis 36.
Literatura
- HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. Praha: Academia, 2004. 548 s. ISBN 80-200-1192-7. (česky)
- KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. (česky)
- Oběti ohňům. Výběr z památek staroíránské a středoíránské literatury. Překlad Otakar Klíma. Praha: Odeon, 1985. 347 s. (česky)
- WIESEHÖFER, Josef. Das antike Persien. Von 550 v. Chr. bis 650 n. Chr.. München ; Zürich: Artemis und Winkler, 1993. 426 s. ISBN 3-7608-1080-2. (německy)
Externí odkazy
- (anglicky) Hystaspés na serveru Livius Archivováno 26. 2. 2009 na Wayback Machine