Hyperaktivní močový měchýř

Hyperaktivní močový měchýř, známý také jako OAB syndrom (overactive bladder syndrome), je onemocnění urologického původu.

hyperaktivní močový měchýř
Klasifikace
MKN-10N32
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tato diagnóza má však negativní vliv také na společenský, psychický, profesní i sexuální život pacienta. Původem nemoci je nesprávná funkce svaloviny močového měchýře, který se stahuje i v případě, kdy močový měchýř není zcela naplněn, z toho důvodu pacienta trápí neustálé a urgentní nutkání k močení.

V rámci hyperaktivního močového měchýře může docházet k úniku moči (inkontinence), není to však podmínkou diagnózy. Proto se často používá také spojení suchý hyperaktivní měchýř pro diagnózu bez úniku moči, s inkontinencí pak mluvíme o mokrém hyperaktivním měchýři.

Příznaky hyperaktivního močového měchýře
  • Časté močení
  • Neodkladné nucení a močení (urgence)
  • Časté noční močení (nykturie)
  • Neschopnost udržet moč (urgentní inkontinence)

Časté močení

O častém močení můžeme mluvit v případě, kdy je pacient nucen chodit na toaletu po hodině, 15 minutách a častěji, celkem vícekrát než 8krát denně. Při častém močení pacient vylučuje pouze malé množství moči. Je však nutné myslet, na to, zda pacient nepožil větší objem tekutin než obvykle, případně tekutiny s alkoholem, které působí močopudně, v takovém případě je zcela běžné, že pacient navštíví toaletu vícekrát.

Neodkladné nucení a močení (urgence)

Imperativní močení, známé také jako urgentní močení či urgence je náhle vzniklé, silné a neodkladné nutkání na močení. Tento stav pacient velmi obtížně oddaluje, proto někdy dochází k nechtěnému úniku moči (urgentní inkontinence).

Časté noční močení (nykturie)

V případě nykturie mluvíme o častém nočním močení, které pacienta probouzí více než jedenkrát za noc. V rámci nykturie[1] se nepočítá první ranní močení ani močení během noci, kdy však pacient nepociťuje potřebu a je probuzen z jiného důvodu.

Neschopnost udržet moč (urgentní inkontinence)

Urgentní inkontinence[2] se projevuje jako zcela náhlé a velmi silné nucení na močení, jenž vede k nechtěnému úniku moči. který vzniká následkem křečovitých stahů svaloviny močového měchýře.

Pokud máte prvotní podezření, že se hyperaktivní močový měchýř týká i vás, udělejte si orientační online test.[3] Rozhodně však neotálejte s návštěvou lékaře, která je stěžejní!

Diagnostika hyperaktivního močového měchýře

Pro správnou diagnózu je nutno podstoupit několik vyšetření. Prvně je nutné, aby lékař zjistil veškeré údaje spojené s příznaky nemoci. Příznaky se posuzují také dle speciálních dotazníků a především záznamů pacienta do pitné mikční karty.[4] V rámci této karty pacient zaznamenává přesný čas a množství přijatých tekutin. Zároveň se zapisuje objem i čas močení. Tyto údaje pacient zaznamenává po dobu nejméně dvou dnů. Mikční karta (mikční deník) existuje také v digitální podobě, a to konkrétně jako mobilní aplikace, která slouží k zaznamenávání údajů o pitném režimu a močení za pomoci mobilního telefonu nebo tabletu.

V druhé fázi lékař vyšetřuje moč pro zjištění případné přítomnosti zánětu, krve nebo nádorových buněk. U mužů pak může proběhnout zhodnocení velikosti a povrchu prostaty, u žen se vyšetřuje děložní čípek. V rámci určení diagnózy je nutné provést i vyšetření za pomoci ultrazvuku, kdy se vyšetřuje nejen močový měchýř, množství zbytkové moči po vymočení v něm, ale i stav ledvin.

Léčba hyperaktivního močového měchýře

Mezi nejčastější způsoby léčby patří:

  • Behaviorální terapie
  • Elektrická stimulace
  • Farmakoterapie

Behaviorální terapie

Mezi první doporučení patří zdravý životní styl, především změna jídelníčku. Je vhodné zcela vynechat kořeněná jídla, kyselé citrusové plody, pít dostatečné množství vody (přibližně 2 litry během dne), omezení alkoholických a kofeinových nápojů. Doporučuje se i příjem potravin s vlákninou. Pomoci může i posilování pánevního dna především za pomoci cvičení s názvem Kegelovy cviky.[5]

Elektrická stimulace

Při tomto způsobu léčby dochází k stimulaci aferentních vláken nervus punendus.[6] Při tomto efektu dochází také k dráždění eferentních vláken, čímž je zvýšena kontraktilita (stahování) příčně pruhovaného uretrálního svalu a svaloviny pánevního dna.

Farmakoterapie

Pro léčbu hyperaktivního močového měchýře je možná i farmakoterapie, kdy se na českém trhu nabízí celá řada léčiv, která mají vliv na zakončení v močovém měchýři. Tyto léky se obecně nazývají spasmolytika (anticholinergika),[7] mezi nejčastěji užívané patří trospium chlorid, oxybutinin, tolterodin, solifenacin a nejnovější fesoterodin.[8]

Odkazy

Reference
  1. Nukturie [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  2. Urgentní inkontinence (nutkavá) [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  3. Otestovat-se [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  4. Dotazník [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  5. Kegelovy cviky [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  6. Nervus-pudendus [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  7. Farmakologická léčba [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
  8. www.tribune.cz [online]. www.tribune.cz [cit. 2016-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-16.

Externí odkazy
  1. http://www.musimcasto.cz
  2. http://www.cus.cz/pro-pacienty/diagnozy/oab-syndrom-syndrom-hyperaktivniho-mocoveho-mechyre/
  3. http://www.tribune.cz/clanek/11124-hyperaktivni-mocovy-mechyr-a-jeho-lecba Archivováno 16. 4. 2016 na Wayback Machine
  4. https://www.musimcasto.cz/urosoft
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.