Hynek Hlasivec

R. 1957 jmenován hlavním stavbyvedoucím na stavbě mostu přes Labe v Pardubicích.

• První velký most z monolitického předpjatého betonu v Československu, o třech polích s rozpětími 50 + 70 + 50 m, celkovou šířkou mezi zábradlím 24 m a šikmostí 60°.
• Postup výstavby kombinací letmé betonáže od pilířů, s 30 m dlouhými doplňujícími částmi v jednotlivých polích, vše prováděno na skruži. Podélné předpětí představují jednak zainjektované kabely v betonu, jednak volné kabely uspořádané po dvojicích v komorách. Požadovaný beton B 540, tehdy běžný u prefabrikátů, se zde podařilo realizovat i u monolitů.
• Nutnost řešit i několikakilometrový úsek silnice, městské komunikace, kanalizace, úpravy řečiště Labe, demolice stávající městské zástavby a provoz vlastního lomu. Speciální práce - přestěhování pomníku vynálezců pluhu bratranců Veverkových.
• U mostu bylo nutno použít zcela novou technologií provádění nosné konstrukce. Veškeré technické problémy bylo nutno řešit přímo na stavbě, což vyžadovalo rychlá inženýrská řešení i odpovídající odvahu pro jejich provedení.

R. 1962 jmenován hlavním stavbyvedoucím mostů přes Vltavu a Otavu na Zvíkovském Podhradí.

• Při výstavbě použit postup letmé betonáže. Oba mosty mají čtyři pole o rozpětích 41,65 + 2 × 84 + 41,65 m, krajní pole byla betonována na skruži, s výjimkou posledního na Vltavě,které bylo, jako všechna vnitřní pole, betonováno letmo.
• Na vyřešení technologie letmé betonáže obou mostů se podílel celý tým pracovníků SSŽ a další odborníci: projektant Dr. Ing. Vilém Možíš, technolog předpínací techniky Ing. Jindřich Horel, vedoucí vývoje Ing. Jan Vítek, DrSc., a jeden z prvních průkopníků předpjatého betonu Ing. Antonín Bitzan. Výsledek jejich tvůrčí činnosti byl oceněn udělením státní ceny v roce 1963.
• Přestože tyto první velké mosty z předpjatého betonu byly též postiženy celosvětovým problémem podcenění účinku dotvarování betonu a růstem průhybů, byly úspěšně opraveny a slouží dál, na rozdíl od řady podobných mostů v jiných zemích.

R. 1967 jmenován hlavním stavbyvedoucím. Projektem mostu pověřen PÚDIS Praha Ing. Vojtěch Michálek, CSc. a výstavbou SSŽ Závod 2.

• Mimořádná konstrukce jednokomorového mostu, s pojížděnou horní i dolní deskou, který je dodnes unikátem ve světovém mostním stavitelství, v ČR titul „Most století“.
• Stavba vyžadovala mimořádné úsilí jak ze strany projektu, tak zejména při realizaci. Kromě náročného organizačního i technického zajišťování výstavby. Hynek Hlasivec byl iniciátorem některých významných technologických opatření pro předpjatý beton. Bylo to např. vytvoření usměrněných kabelů ze svazků 24 patentovaných drátů P 7 mm i návrh jejich dočasné protikorozní ochrany, což oboje výrazně přispělo ke zvýšení trvanlivosti předpínací výztuže a životnosti konstrukce mostu.
• Most byl konstrukčně dokončen již v roce 1970, a stal se symbolem úspěšného zakotvení předpjatého betonu v československém mostním stavitelství. Provoz na mostě zahájen 22. 2. 1973.

• Most v Římově - postupné vysouvání s pylonem, řízené laserem
• Zavěšený most přes Jordán v Táboře, (projektován Ing. Pavlem Cieslarem) - první most tohoto typu v Československu
• Další nové technologie výstavby objektů pro dopravní stavby, protlačování železničním náspem v případě silnice I/10 u Brandýsa nad Labem, nebo pouze zasouvání, jako objekty na silnici I/7 u Postoloprt. Tato technologie byla uplatněna i při úspěšných přesunech celých objektů, např. kaple v Rakousku.

• Lávka přes Sázavu ve Hvězdonicích.- první monolitický předpjatý betonový pás na českém území
• Řešení jednotlivých technologických problémů bylo i u Barrandovského mostu přes Vltavu v Praze, podle projektu PÚDIS Praha.
• Racionalizační úpravy stávajících typů montovaných objektů z betonových dílců, požadovaných a propagovaných obecně v té době. Navrženy některé nové, např. montované pilíře. Z hlediska dlouhodobé trvanlivosti se osvědčil nový typ předem předpjatého nosníku průřezu T – Tauros, osazený na mostě u Tuřic na silnici I/10, pro jeden jízdní směr.
• Vývoj speciálních montážních a manipulačních zařízení pro segmentovou technologii a postupné vysouvání. Racionalizace betonářských prací, zavedení první mechanické spojky betonářské výztuže, velkoplošného bednění apod.
• Trvalá pozornost věnována předpínací výztuži, systémům kotvení a stykování pro předpínací výztuž, tyčovou i kabelovou.
• Novátorské řešení závěsů z ocelových předpínacích lan, jak konstrukčně tak technologicky, při jejich provádění na stavbě.