Hyenka hřivnatá
Hyenka hřivnatá, též hyenka hřívnatá, hyena cibetková nebo hyena hnědá (Proteles cristata) je nejmenší ze všech hyen. Obývá africké savany a živí se výhradně termity.
Hyenka hřivnatá | |
---|---|
Hyenka hřivnatá | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | hyenovití (Hyaenidae) |
Podčeleď | hyenky (Protelinae) Flower, 1869 |
Rod | hyenka (Proteles) I. Geoffroy, 1824 |
Binomické jméno | |
Proteles cristata (Sparrman, 1783) | |
rozšíření hyenky hřivnaté (červeně)
| |
Sesterská skupina | |
hyeny (Hyaeninae) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Synonyma
- Proteles cristatus (Sparrman, 1783)
- Proteles lalandii I. (Geoffroy, 1824)
- Viverra cristata (Sparrman, 1783)
Popis
- hmotnost: 9–14 kg
- délka těla: 55–80 cm
- délka ocasu: 20–30 cm
- výška v kohoutku: 45–50 cm
Hyenka hřivnatá připomíná malou hyenu žíhanou, má však špičatější čenich a větší uši. Na rozdíl od hyen má na hrudních končetinách pět prstů (hyeny jen čtyři), liší se také stavbou chrupu, její zubní vzorec je 3/3,1/1,3/2–1,1/1–2, má tedy méně třenových zubů. Všechny zuby, hlavně stoličky, jsou malé, kolíkovité a slouží k drcení hmyzích těl. Špičáky používá jen při konfrontacích s jinými hyenkami.
Hyenka je nejmenší a nejchlupatější ze všech hyenovitých šelem. Srst je žlutohnědá nebo červenohnědá s kresbou tvořenou několika svislými tmavými pruhy, čenich a uši jsou černé. Na hřbetě jsou chlupy prodloužené a tvoří hřívu, která se v rozčilení vztyčuje.
Rozšíření a stanoviště
Hyenka hřivnatá obývá otevřené suché pláně afrických savan, pastviny i ornou půdu. Je závislá na termitech z čeledi Hodotermitidae, kteří jsou její potravou; její areál je tudíž omezený výskytem tohoto hmyzu. Hyenky tvoří dvě oddělené populace – ve východní a severní Africe od Tanzanie po Somálsko a pobřeží Rudého moře v Súdánu a Egyptě žije poddruh P. c. septentrionalis, v jižní Africe pak P. c. cristatus.
Biologie
Hyenky jsou plaší tvorové s noční aktivitou, během dne se skrývají v rozšířených norách noháčů, hrabáčů nebo dikobrazů, i když v případě nedostatku vhodných opuštěných nor si dovedou vyhrabat svou vlastní. Na rozdíl od hyen nežije v klanech, ale jen v malých skupinkách, v párech nebo samotářsky.
Jejich hlavní potravou jsou termiti, zvláště z rodu Trinervitermes, krmí se také termity rodu Odontotermes, Macrotermes a Hodotermes. Hyenky nemají silné přední končetiny ani drápy k rozhrabávání termitišť a pojídají proto jen termity lezoucí na povrchu půdy. Termity lapá dlouhým, lepkavým jazykem a za jednu noc jich zkonzumuje až 200 000. Polohu hnízd si pamatují a mohou se k nim několikrát vracet. Během období sucha, kdy termité nejsou aktivní, ztratí až 20% tělesné hmotnosti. Kromě dřevokazů pojídají také další hmyz a jeho larvy, včetně těch, které se vyskytují na mršinách, samotné zdechliny však zřejmě nejedí. Konzumují také vejce a malé ptáky nebo savce.
K páření hyenek hřivnatých dochází zpravidla na jaře a na podzim, méně často i kdykoliv jindy během roku, velmi záleží na geografické poloze. Jsou převážně monogamní, většina samic je se páří se samci v jejich vlastním teritoriu, i když existují výjimky, a také v případě dominantních samců platí, že se nakrývá i samice v okolí. Samotný akt může trvat až čtyři hodiny.
Březost trvá 95–110 dní, tři nebo čtyři mláďata přicházejí na svět v podzemní noře. O mláďata pečují oba rodiče, samcova úloha je především ochrana nory před predátory. Asi po měsíci poprvé opouštějí noru, odstavené jsou ve čtyřech měsících, v teritoriu svých rodičů zůstanou do roka stáří. V zajetí se hyena hřivnatá může dožít až 15 let.
Taxonomická poznámka
Hyenky se od hyen oddělily zřejmě už v miocénu, záhy po oddělení hyenovitých od cibetkovitých. Tomu odpovídá i odlišná stavba končetin a zubů a podobnost s cibetkami, která vedla ke zmatcích v taxonomickém zařazení hyenky – velmi dlouho patřila do čeledi Viverridae.
Hyenka hřivnatá v českých zoo
Hyenka hřivnatá je potravní specialista a její chov v zajetí je proto obtížný. V České republice není chována, je však k vidění v německu zoo Halle ( 1 kus ) , v anglickém Hamertonu ( oba poddruhy ) a v zoo Novosibirsk .
V 50. letech měla 1 hyenku ZOO Praha.
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hyenka hřivnatá na Wikimedia Commons
- Taxon Proteles cristata ve Wikidruzích
- Planetopia: evoluce hyen
- e-planety – encyklopedie zvířat Hyenka hřívnatá
- Lioncrusher's Domain – Aardwolf (Proteles cristatus) facts and pictures (anglicky)
- IUCN Red List of Threatened Species: Proteles Cristatus (anglicky)
- Kruger National Park | South Africa Safari and Lodging Guide – Aardwolf | Proteles cristatus (anglicky)
- Galerie hyenka hřivnatá na Wikimedia Commons