Polypovci

Polypovci (Hydrozoa) je třída z kmene žahavci. Je známo asi 3200 druhů.[1] Zástupci žijí v moři, vzácněji i ve sladkých vodách. Patří k ním například sladkovodní nezmaři a mořští trubýši. Z druhů tvořících medúzu se v ČR vyskytuje např. medúzka sladkovodní, která byla nalezena např. i ve Vltavě. Jde o invazní druh, který zatím české přírodě jinak neškodí. Téměř neškodná je medúzka i pro člověka, její žahavé buňky zpravidla kůží neproniknou.[2]

Polypovci
Koloniální polypovci
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenídvojlistí (Diblastica)
Kmenžahavci (Cnidaria)
Třídapolypovci (Hydrozoa)
Owen, 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Vyskytuje se u nich (podobně jako u ostatních žahavců) rodozměna, tedy střídá se pohlavní generace medúz s nepohlavní generací polypů, ale konkrétně u zástupců této třídy obvykle převládá stádium polypa. Mají jednoduchou trávicí láčku bez vnitřních přepážek. Polypi často žijí koloniálně (a mají propojené trávicí dutiny). Je-li přítomna vnější kostra, pak bývá složena z chitinu nebo vzácněji z uhličitanu vápenatého.[1]

Pohlavní orgány vznikají v ektodermu. Mají primitivní nervovou soustavu – buňky jsou spojeny vlákny a ty tvoří síť. Žijí často v koloniích. Polypovci mají velkou fragmentační a zároveň regenerační schopnost. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché medúzky. Medúzy mají na okraji zvonu vytvořenou plachetku (velum).

Systematika

World Hydrozoa Database člení polypovce na dvě podtřídy a 7 řádů (české názvy podle BioLib):[3][4]

  • Podtřída Trachylinae Haeckel, 1879
    • Řád Actinulidae Swedmark & Teissier, 1959
    • Řád Limnomedusae Kramp, 1938
    • Řád Narcomedusae Haeckel, 1879
    • Řád Trachymedusae Haeckel, 1866hydromedúzy
  • Podtřída Hydroidolina Marques in Collins, 2000
    • Řád Leptothecata Cornelius, 1992
    • Řád Anthoathecata Cornelius, 1992polypi
    • Řád Siphonophorae Eschscholtz, 1829trubýši

Dříve byli vyčleňováni jako zvláštní řád této podtřídy nezmaři (Hydroida), v původním vymezení však nejsou přirozenou skupinou a jméno Hydroida je nyní používáno jako synonymum k Hydroidolina.[3]

Odkazy

Reference

  1. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.]: Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.
  2. Vlna veder přinesla do Česka medúzy. Jsou už i v Praze. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-08-03]. (česky)
  3. World Hydrozoa Database - Hydrozoa
  4. BioLib - Polypovci

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.