Planetárium Ostrava

Planetárium Ostrava (dříve Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy[1]) je třetím největším planetáriem v Česku a jediným v Moravskoslezském kraji. Bylo založeno v roce 1980 a je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Sídlí v areálu na západním okraji města Ostravy v městském obvodu Krásné Pole.

Planetárium Ostrava
Pojmenováno poJohann Palisa
OrganizaceVysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
MístoOstrava
StátČesko
Souřadnice49°50′14,24″ s. š., 18°8′41,84″ v. d.
Nadmořská výška275 m n. m.
Založena15. října 1980
Webová stránkahttp://planetariumostrava.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Programová nabídka planetária zahrnuje audiovizuální pořady pod umělou oblohou, které jsou vhodné nejen jako doplněk školní výuky, ale slouží ke vzdělávání a popularizaci astronomie pro veřejnost. Hvězdárna má k dispozici dvě kopule. První je určena pro veřejnost a za jasných středečních a sobotních večerů v ní probíhají tematická pozorování, zaměřená na zajímavé objekty hvězdného nebe. Druhá kopule je využívána pro odborná astronomická pozorování.

Historie
Planetárium

Ve středu 15. října 1980 bylo planetárium slavnostně otevřeno a zpřístupněno prvním návštěvníkům. Ovšem tehdy se nepřestřihávala páska hvězdárny a planetária (dále HaP), ale sdruženého pracoviště – Báňské měřické základny (dále jen BMZ).

K plnému rozvoji činnosti planetária i hvězdárny došlo až na sklonku 80. a v průběhu 90. let minulého století. V roce 1994 byla instituce BMZ zcela zrušena a HaP začleněny pod Institut geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU.

V letech 1992–1998 byla činnost planetária výrazně podporována Školským úřadem v Ostravě. Od poloviny 90. let 20. století finančně podporuje činnost planetária také statutární město Ostrava.

Od 15. října 2000 byl používán název Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy.

V sobotu 24. dubna 2010 byla v planetáriu uvedena premiéra pořadu virtuální vesmír: Start!, ve kterém je poprvé v planetáriu v ČR použita stereoskopická projekce (3D). Jedná se o technologii Infitec s pasivními brýlemi a vizualizační prostředí Uniview (v této kombinaci se jednalo o první instalaci v planetáriu na světě).


Činnost

Planetárium slouží, jako vzdělávací zařízení a muzeum pro širokou veřejnost. V nabídce planetária nalezneme mnoho pořadů, rozčleněných podle různých věkových kategorií, sloužící jako doplňková výuka pro školy. Mezi ostatní činnosti můžeme zařazovat také: pozorování hvězd a planet na hvězdárně, odborné přednášky, dále také pořádání olympiád, a různých celostátních projektů.

Dlouhodobě se roční návštěvnost pohybuje od 50 000 do 55 000 osob.

Přístrojové vybavení

Planetárium

Je vybaveno středním opticko-mechanickým planetáriem, které vyrobila firma Carl Zeiss Jena. Jde o typ Raumflug planetarium DP2 ("Planetárium pro kosmické lety") z roku 1980. Doplňková projekce je zajištěna 6 dataprojektory (dva z nich jsou širokoúhlé projektory Barco).

Dalekohledy
  • Východní kopule je určena pouze pro odborná pozorování. Je vybavena moderním automaticky naváděným dalekohledem Meade LX200 GPS 12".
  • V západní kopuli probíhají pravidelná pozorování pro veřejnost, zejména pomocí Coudé refraktoru 150/2250 od firmy Carl Zeiss Jena. Dalekohled má kvalitní paralaktickou montáž s hodinovým pohonem, na které je spolu s ním namontován i Newton 200/1200, který je používán pro CCD pozorování.

CCD kamery
  • Dvě kamery SBIG ST-8XME (1530x1020 pixelů, 13.8x9.2 mm), od r. 2005
  • Kamera SBIG ST-7 (765x510 pix., 6.9x4.6 mm, antiblooming), od r. 1996

Reference
  1. Planetárium otevřeno po rekonstrukci [online]. 2014-01-28 [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.