Hungerford Bridge

Hungerford Bridge je most (respektive trojice mostů) přes řeku Temži mezi mosty Waterloo Bridge a Westminster Bridge. Současný most je tvořen konstrukcí s ocelovými příhradníkovými nosníky nesoucími koleje, občas označovaný jako Charing Cross Bridge, lemovaný dvěma lávkami pro pěší zavěšenými na lanech označovanými Golden Jubilee Bridges.[1][2][3] Každá z těchto lávek má bezbariérový přístup výtahem.

Hungerford Bridge
Současný most Hungerford Bridge s lávkami pro pěší
Základní údaje
KontinentEvropa
StátSpojené království Spojené království
MěstoLondýn
KomunikaceSouth Eastern main line
Dopravaželezniční a pěší doprava
ŘekaTemže
Otevřen1845
Souřadnice51°30′22″ s. š., 0°7′12″ z. d.
Mapa
Hungerford Bridge
Poloha na mapě Londýna
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

U jižního konce mostu se nacházejí nádraží Waterloo, County Hall, koncertní hala Royal Festival Hall a obří vyhlídkové kolo London Eye. Severní konec mostu se nachází poblíž stanice metra Embankment, nádraží Charing Cross a nábřeží Victoria Embankment.

Historie
Původní visutý most navržený Isambardem Kingdomem Brunelem

Původně byl Hungerford Bridge navržen Isambardem Kingdomem Brunelem jako visutý most pro pěší a byl otevřen roku 1845. Roku 1859 byl most zakoupen pro prodloužení South Eastern Railway do nově vybudovaného nádraží Charing Cross. Společnost provozující tuto železnici nahradila původní visutý most konstrukcí navrženou Johnem Hawkshawem sestávající z devíti oblouků z tvářené oceli, která byla otevřena v roce 1864.[4][5][6] Řetězy z původního mostu byly použity pro Clifton Suspension Bridge v Bristolu. Původní cihlové opěrné pilíře jsou stále používány, i když pilíř u Charing Cross se nachází blíže břehu z důvodu výstavby nábřeží Victoria Embankment (ukončené roku 1870). U pilíře na straně u jižního nábřeží se dochovaly vchody a schody postavené pro původní visutou lávku pro pěší.

Chodníky pro pěší byly přistavěny na obě strany později, přičemž chodník na straně proti proudu byl odstraněn při rozšiřování tělesa mostu pro železnici. Tento most je jedním ze tří mostů v Londýně určených pro železniční dopravu a pro pěší.

Lávky pro pěší získaly špatnou pověst proto, že byly úzké, zanedbané a v noci nebezpečné. V 90. letech 20. století bylo přijato rozhodnutí nahradit část mostu určenou pro chodce novými konstrukcemi po obou stranách železničního mostu. Ve výběrovém řízení zvítězil návrh Lifschutz Davidson a společnosti WSP Group. Nová mostní 4 m široká tělesa byla dokončena roku 2002. Nové části mostu byly pojmenovány na počest padesátého výročí korunovace Alžběty II. Golden Jubilee Bridges. Ve skutečnosti se pro ně běžně používá pojem Hungerford Footbridges.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hungerford Bridge and Golden Jubilee Bridges na anglické Wikipedii.

  1. Sir Howard Roberts and Walter H. Godfrey. Hungerford or Charing Cross Bridge [online]. British History Online, 1951 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
  2. London SE1 Community website. Princess opens gleaming Golden Jubilee Bridge [online]. 2 July 2003 [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
  3. WALDMAN, Melanie. Golden Jubilee Bridges [online]. 8 December 2010 [cit. 2013-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-12. (anglicky)
  4. KEELING, Gary. Hungerford Bridge (1845) [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
  5. GILBERT, David. Banister Fletcher Lecture 2010: David Gilbert "A short history of London in wrought iron". London Society Journal. Čís. 461. Dostupné online [cit. 2010-12-15]. (anglicky)
  6. Where Thames Smooth Waters Glide

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.