Hugh Lee Pattinson

Felling Chemical Works, zobrazená v horní části mapy Ordnance Survey z roku 1862

Pattinson byl synem Thomase Pattinsona, obchodníka ve venkovském městě Alston, Cumberland, a jeho manželky Margaret Leeové; byli to kvakeři.[2][3] Vzdělával se na místních soukromých školách. Od raného věku se zajímal o vědu, když mu bylo 17 let, dělal pokusy s elektřinou a také studoval chemii kovů.[4]

Svůj pracovní život začal tím, že pomáhal svému otci v jeho obchodě v Alstonu. Kolem roku 1825 pracoval pro Anthonyho Claphama, výrobce mýdla v Newcastle-upon Tyne. V roce 1825 se stal zkušebním mistrem (zkoušejícím ryzost zlatých nebo stříbrných mincí) u Greenwich Hospital Commissioners v Alstonu. V pokračujících experimentech v metalurgii objevil v roce 1829 základ své metody oddělování stříbra od olova, ale měl příliš málo peněz na to, aby metodu dále rozvíjel. V roce 1831 se stal vedoucím závodu v závodech Thomase Wentwortha Beaumonta. Větší příjem mu umožnil pokračovat v experimentech s rafinací stříbra, dokud neměl funkční proces.[4]

V roce 1834 rezignoval na Beaumontovy práce a s Johnem Leem a Georgem Burnettem založili novou chemickou továrnu ve Fellingu poblíž Gatesheadu.[4] Zaměstnával kolem 300 lidí.[5]

Pattinson patentoval svůj proces obohacování olova obsahujícího stříbro v roce 1833. Využilo toho, že v roztaveném olovu obsahujícím stopy stříbra je prvním kovem, který z taveniny tuhne je olovo, takže zbývající kapalina je bohatší na stříbro. Pattinsonovo vybavení v podstatě netvořilo nic složitějšího než řada asi 8–9 železných hrnců, které se zahřívaly zespodu. Nějaké olovo, přirozeně obsahující malé procento stříbra, bylo naloženo do centrální nádoby a roztaveno. To se pak nechalo vychladnout. Jak olovo ztuhlo, bylo odebráno a přesunuto do dalšího hrnce v jednom směru a zbývající kov, který byl nyní bohatší na stříbro, byl poté přenesen do dalšího hrnce v opačném směru. Proces se opakoval od jednoho hrnce k dalšímu, olovo se hromadilo v hrnci na jednom konci a kov obohacený stříbrem v hrnci na druhém.[6] Úroveň možného obohacení byla omezena eutektikem olova a stříbra a proces se typicky zastavil kolem 600 až 700 uncí na tunu (přibližně 2 %), takže další separace se prováděla kupelací.[7]

Patentový proces, známý jako pattinsonizace, vynesl Pattinsonovi 16 000 liber na licenčních poplatcích. Dřívější proces „ kupelace “ vyžadoval alespoň 8 uncí (250 gramů) stříbra na tunu olova, aby byl ekonomický. Kupelace zahrnovala odstranění olova ze slitiny bohaté na stříbro oxidací olova na oxid olovnatý, přičemž stříbro zůstalo.[6] Pattinsonův proces byl ekonomický s pouhými 2 až 3 uncemi (asi 75 gramů) stříbra na tunu.[4]

Pattinsonova daguerrotypie Niagarských vodopádů, 1840

Asi v roce 1840 Pattinson odcestoval do Kanady v naději, že založí těžební firmu,[4] zastavil se u Niagarských vodopádů na dostatečně dlouhou dobu, aby pořídil nejstarší známou fotografii vodopádů, daguerrotypii, která se dochovala (2009) ve sbírce Newcastlu. univerzita. Kdysi se věřilo, že malá silueta stojící postavy s cylindrem byla dodatečně přidána rytcem pracujícím z fantazie a také daguerrotypie, ale postava je na fotografii jasně přítomná.[8] Vzhledem k velmi dlouhé požadované expozici, deset minut nebo více, kanadská agentura Niagara Parks předpokládá, že to je sám Pattinson.[8] Obraz je převrácený zleva doprava a je pořízen z kanadské strany.[9] Pattinson udělal další fotografie vodopádů Horseshoe Falls, stejně jako Říma a Paříže. Ty byly poté přeneseny na rytiny k ilustraci knížky Excursions Daguerriennes (Paříž, 1841–1864), kterou vydal fotograf Noël Marie Paymal Lerebours.[2] Kromě toho, že jde o první známou fotografii vodopádů, je Pattinsonův snímek také nejstarší známou dochovanou kanadskou fotografií.[10]

V roce 1841 Pattinson patentoval dva další chemické procesy, jeden pro výrobu uhličitanu olovnatého[11] a druhý pro výrobu „magnesia alba“, bílého oxidu hořečnatého.[4] V roce 1849 patentoval svůj postup výroby nového bílého pigmentu olova, oxychloridu olovnatého.[11]

Jeho proces výroby oxychloridu olova se stal ziskovou průmyslovou realitou v roce 1850, kdy Pattinson a jeho partneři (a zeťové) Isaac Lowthian Bell a Robert Benson Bowman založili chemickou společnost ve Washingtonu v hrabství Durham.[12] Podle smlouvy z roku 1850[13] Charles William Vane, markýz z Londonderry, Pattinson a Bell se prohlásili za „výrobce chemikálií a obchodními partnery“.

V roce 1838 se Pattinson stal viceprezidentem chemické sekce Britské asociace. Byl členem Geologické společnosti a také Královské astronomické společnosti.[4]

Pattinson byl za svou metalurgickou práci 3. června 1852 jmenován členem Královské společnosti (FRS).

Pattinson se oženil s Phoebe Waltonovou dne 25. prosince 1815, poté, co byl pokřtěn vikářem z Alstonu Benjaminem Jacksonem jako člen anglikánské církve dne 23. prosince 1815 ve veřejném domě Angel Inn v Alstonu, protože Phoebina rodina by nepřijala. manželství s „kvakerem“.[3] Při křtu získal příjmení po své matce Lee.[4]

Pattinsonovy tři dcery se provdaly za specialistu na metalurgii Isaaca Lowthiana Bella, knihkupce a vydavatele Roberta Bensona Bowmana a výrobce kabelů Roberta Stirlinga Newalla. Švagrové a sám Pattinson sdíleli několik různých obchodních partnerství. Kromě toho byli všichni tři švagři členy Tyneside Naturalists' Field Club a Natural History Society of Northumberland.

Zemřel 11. listopadu 1858. Byl pohřben ve Washingtonu, na hřbitově hrabství Durham. Zůstal po něm jeho syn, také jménem Hugh Lee, a tři dcery. Před ním zemřeli další dva synové, Walter a Thomas.[14]