Hubert Van Innis

Hubert van Innis (24. února 1866 Elewijt25. listopadu 1961 Zemst) byl belgický závodní lukostřelec a šestinásobný olympijský vítěz.

Hubert Van Innis
Osobní informace
Narození24. února 1866
Elewijt, Belgie Belgie
Úmrtí25. listopadu 1961 (ve věku 95 let)
Zemst, Belgie
Kariéra
Disciplínalukostřelba
Účasti na LOH2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Lukostřelba na LOH
zlato 1900 Paříž Au cordon doré - 33 m
zlato 1900 Paříž Au chapelet - 33 m
zlato 1920 Antverpy Družstvo - pohyblivý terč 50 m
zlato 1920 Antverpy Pohyblivý terč 33 m
zlato 1920 Antverpy Družstvo - pohyblivý terč 33 m
zlato 1920 Antverpy Pohyblivý terč 28 m
stříbro 1900 Paříž Au cordon doré - 50 m
stříbro 1920 Antverpy Družstvo - pohyblivý terč 28 m
stříbro 1920 Antverpy Pohyblivý terč 50 m

Prvního mezinárodního závodu v Nizozemsku se zúčastnil ve 14 letech. Lukostřelba má v Belgii velkou tradici a je to pro tuto zemi úspěšný sport na olympijských hrách, na čemž má Van Innis velký podíl.

Na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 získal Van Innis dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a stal se nejúspěšnějším lukostřelcem těchto her. O 20 let později na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 vyhrál ve věku 54 let další čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Také zde nebyl žádný úspěšnější střelec.

Dohromady získal 9 medailí, šest zlatých a tři stříbrné, čímž se stal nejúspěšnějším olympijských účastníkem všech dob své země a také nejstarším sportovcem Belgie, který získal zlatou medaili. Jeho medailové úspěchy vyčnívají mezi všemi olympijskými účastníky.

V roce 1933 získal spolu s belgickým týmem titul mistrů světa, o rok později obsadil druhé místo.

Van Innis v profesním životě pracoval jako architekt. Byl rovněž vynikající střelec z kuše, takže mu přezdívali belgický Vilém Tell a patřil mezi doyeny tohoto sportu. Ve svém rodišti, Elewijtu, jej připomíná busta.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Van Innis na německé Wikipedii.

  1. Busta. www.beeldbankmechelen.be [online]. [cit. 21-10-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-02-2014.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.