Hrubá veža
Hrubá věža je samostatně stojící pyramida, kterou lze vidět v závěru cesty značeným turistickým chodníkem z Bielovodské doliny na Prielom či Poľský hrebeň. Podle geologů jde o tzv. nunatak, osamocenou skálu, která kdysi trčela z ledovce a není součástí hřebene srovnatelných štítů.
Hrubá veža | |
---|---|
Hrubá veža od severozápadu z Litvorové doliny | |
Vrchol | 2086 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Slovensko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°10′53″ s. š., 20°7′49″ v. d. |
Hrubá veža | |
Prvovýstup | Z. Klemensiewicz, R. Kordys 1906 |
Hornina | Žula |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Topografie
Je dominantou hřebenu, který odděluje Litvorovú kotlinu od Svišťovej doliny. Má dva vrcholy, hlavní je jihovýchodní, nižší severozápadní. Mezi Hrubou věží a Velickým štítem leží sedlo Velická priehyba (modře značená stezka). V prodloužení členitého severozápadního hřebene se dále nachází Přední Hrubá štrbina, Prostřední Hrubá věžička, Zadní Hrubá štrbina, Hrubá věžička, Hrubý roh a několik ještě menších věžiček. V jihozápadním žlabu je jeskyňka a skalní okno.
Několik horolezeckých výstupů
- 1906 - První výstup Z. Klemensiewicz, R. Kordys a J. Maślanka, s obcházením nejstrmější hrany, II.
- 1911 - Prvovýstup Gyula Komarnicki, přímo hranou, II-III.
Ve stěnách jsou cesty do obtížnosti V.
Galerie
- Hrubá veža nad Zamrznutým plesem.
- Po cestě Litvorovou kotlinou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrubá veža na slovenské Wikipedii.
Literatura
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia 1977.