Hrotnatci
Hrotnatci (Merostomata) je kdysi bohatá, ale dnes již téměř vymřelá třída mořských členovců, dobře známá z paleontologických nálezů. Zahrnuje 4 žijící druhy patřících do řádu ostrorepi, přezdívaném také „živoucí fosílie“. Svůj název, jak vypovídá obrázek, dostali hrotnatci podle výběžku tvaru hrotu, jenž jim vyrůstá ze zadní části těla. Největší dosud žijící zástupci mohou měřit až 60 cm. Zástupci prvohorního řádu, tzv. kyjonožci, dorůstali délky přes 2 m. Kyjonožci byli vůbec největšími známými členovci, dnes však již vymřeli. Tělo hrotnatců je kryto silným pancířem, který poskytuje dobrou ochranu, ale ztěžuje pohyb. V současné době jsou v mnoha zemích chráněni, přesto jsou však například v Thajsku chutnou lahůdkou.
Hrotnatci | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
Třída | hrotnatci (Merostomata) |
řády | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Recentní druhy
- Limulus polyphemus – ostrorep americký – největší druh
- Tachypleus tridentatus – ostrorep východoasijský – japonské pobřeží
- Tachypleus gigas – ostrorep velký – indický druh
- Carcinoscorpius rotundicauda – ostrorep kruhoocasý – indický druh
Využití
Krev ostrorepa amerického se využívá v medicíně k určení pyrogenity látky (test LAL). Tato metoda je velmi citlivá, v případě přítomnosti nebezpečné látky se totiž krev srazí v gel. Ostrorepi tímto způsobem kompenzují svůj jinak primitivní imunitní systém. Dříve byl také využíván ke krmení hospodářských zvířat.