Hroby

Název vesnice s největší pravděpodobností nemá nic společného s hroby,[3] ale vzniklo ze slova hrůbky, jak se staročesky říkalo valům nebo náspům.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1358.[4] Z roku 1376 je znám majitel vsi Smil z Hrobů.

Bývalá škola

Hrobská škola byla původně v malé chaloupce u kostelních schodů, kde je nyní zelinářská zahrada a bývala tehdy i později středem staré muzikantské slávy našich učitelů. Působil zde řídící učitel Václav Vacek (narozen 1879), uměl hrát na všechny nástroje, s vlastní kapelou hrál v místě i okolí a skládal při ni skladby. Později školu převzal Matěj Praveček – kantor, muzikant a ředitel kůru. Jeho syn Jindřich (narozený 1885) byl hudebním skladatelem a výborným dirigentem, syn Alois (narozený 1880) byl vojenským kapelníkem, violistou a skladatelem. Pozdější řídicí učitel Jan Menšík řídil chrámovou hudbu a bývalý řídící učitel-muzikant Jan Sejk (syn Františka Sejka, rodáka z Chýnova – 1851, organizátora hudebního života Soběslavska, dirigenta studentské kapely a smyčcového orchestru učitelského ústavu) hrál na více nástrojů.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen již roku 1358. V letech 1596, 1666 a 1791 vyhořel. V 16. století byl zbaven fary, v roce 1687 byla při kostele zřízena administratura a v roce 1758 opět fara. Kostel byl v roce 1828 obnoven. Je považován za nadprůměrný vesnický středověký kostel.[5]

Areál hrobského zámku se skládá ze dvou částí oddělených silnicí. Severně od ní stojí zámek s hospodářským dvorem a parkem (celková výměra 2,4 ha). Jižně je terasová zahrada (0,9 ha), v níž stojí altán. Součástí zahradní zdi je kaplička. Trojkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou, fasádu zvýrazňuje jednoosý plochý rizalit s trojúhelníkovým nástavcem, nad nímž je na hřebenu střechy umístěna čtverhranná vížka s cibulovitou nástavbou. Zámek vznikal postupně a dokončený byl během první poloviny 18. století; jednopatrovou budovu dal místo bývalé tvrze vystavět František Jiří Koch a první zmínka o tomto raně barokním zámku se váže k roku 1751. Roku 1753 koupila zámek hraběnka Marie Terezie Krakovská z Kolovrat. V roce 1839 zámku přibyla tři krátká křídla směrem do dvora. V roce 1878 se Hroby dostaly do vlastnictví Latourů, kteří je drželi do roku 1948. Potom byl objekt užíván československou armádou a nebyl řádně udržován. Současný stav (2007) budov není dobrý a areál v soukromém vlastnictví potřebuje opravy a úpravy. V zámecké zahradě roste památný strom Hrobský dub (dub letní).

Křížek u cesty směrem ke hřbitovu

Hřbitov s novogotickou hrobkou Kolowratů východně od vsi byl zasvěcen 14. října 1832 (prvním pochovaným byl Jan Tenkl (Prucha), sedlák z Kozmic). V areálu byla vystavěna novogotická obřadní síň. U odbočky na hřbitov stojí železný křížek, za ním dále při silnici na Kozmice dosud stojí budova starého špýcharu.

• Lev Winter (23. ledna 1876 – 29. srpna 1935) byl advokát, významný český sociálně demokratický politik, ministr československé vlády;
• Arnošt Winter (1880–1944) byl sociálnědemokratický politik a odborník na železniční stavby. Narodil se v Nových Dvorech.
• Gustav Winter (20. června 1889 – září 1943 v Londýně) byl novinář a publicista, zpravodaj v Paříži, překladatel, činný v odboji ve Francii a Anglii. Narodil se v Radeníně – 1,7 km jižně od obce Hroby.
• Alois Praveček (10. ledna 1880 – 19. května 1957 Jindřichův Hradec) byl český dirigent, skladatel a hudební pedagog;
• Jindřich Praveček (starší) (1. března 1885 – 11. února 1969) byl český pedagog, dirigent a skladatel. Syn učitele v Hrobech – Matěje Pravečka, otec Jindřicha Pravečka mladšího (1909–2000), vojenského kapelníka a skladatele
• František Voborský (19. prosince 1906, Hroby – 12. prosince 1984, Praha), výtvarník, literát, novinář, textař a skladatel, autor skladby Chaloupky pod horami