Hranoplod

Hranoplod[1] (Quisqualis) je bývalý rod rostlin z čeledi uzlencovité. V současné taxonomii byl tento rod na základě fylogenetických analýz vřazen do rodu uzlenec (Combretum). Hranoplody jsou dřevnaté liány se vstřícnými jednoduchými listy a pětičetnými květy s nápadně dlouhou kališní trubkou. Jsou rozšířeny v počtu asi 17 druhů v tropické Asii a Africe. Hranoplod indický je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Plody a kořeny jsou používány proti střevním parazitům. Květy mají zajímavou biologii opylování a v průběhu rozkvétání mění barvu a polohu.

Hranoplod
Hranoplod indický (Q. indica, syn. Combretum indicum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďuzlencovité (Combretaceae)
Rodhranoplod (Quisqualis)
L., 1762
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Hranoplody jsou dřevnaté liány. Listy jsou téměř nebo zcela vstřícné, lysé nebo chlupaté, s eliptickou, celokrajnou čepelí. Řapíky jsou vytrvalé a po opadu listů se jejich báze přeměňují v trny. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné nebo lehce dvoustranně souměrné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových nebo úžlabních, jednoduchých nebo složených klasech. Kališní trubka je protáhlá, 2 až 9 cm dlouhá, úzce válcovitá, ve spodní části srostlá se semeníkem, na konci nálevkovitá a zakončená 5 laloky. Koruna je nápadná, bílá nebo červená, složená z 5 korunních lístků. Tyčinek je 10 ve dvou řadách a jsou zanořené v kališní trubce nebo jen nezřetelně vyčnívající. Semeník obsahuje 2 až 4 vajíčka. Čnělka je částečně přirostlá k receptákulu. Plody jsou suché, kožovité, podlouhlé a k oběma koncům se zužující, s 5 podélnými žebry nebo křídly. Obsahuje jediné, podélně žebernaté semeno.[2][3]

Rozšíření

Rod hranoplod zahrnuje asi 17 druhů. Je rozšířen v tropické Africe a Asii.[2] Největší areál rozšíření má hranoplod indický, který je pravděpodobně původní v tropické Indomalajsii i v tropické Africe.[3]

Ekologické interakce

Květy hranoplodu indického mají zajímavou biologii opylování a v průběhu vývoje mění barvu a pozici. Poupata hranoplodu se otevírají navečer a rozvíjejí se bílé, vzpřímené květy. Ty lákají silnou vůní noční opylovače, zejména lišaje, kteří jsou schopni svým dlouhým sosákem dosáhnout na nektar ukrytý v úzké květní trubce. Červených květů si nevšímají. Nektar obsahuje cukry a aminokyseliny, v této první fázi je hojný a poměrně málo cukernatý. V průběhu dalšího dne se květy sklánějí do horizontální roviny a postupně červenají. Navštěvují je zejména různé druhy hmyzu a strdimilové. Včely v této fázi sbírají výhradně pyl. Strdimilové naklovávají květní trubku v její spodní části a loupí nektar. Vzniklé otvory následně využívají i různé druhy vos, drobné včely a mravenci. Jak se květy postupně sklánějí stále více dolů, nektar stéká do ústí květu a stává se dostupným i včelám, vosám a rozličnému dalšímu hmyzu. V této fázi je nektar již koncentrovanější. Třetího dne již zcela ztmavlé květy opadávají.[4]

Taxonomie

Základním morfologickým znakem vymezujícím tradičně pojatý rod Quisqualis oproti příbuznému rodu Combretum je čnělka, která je na bázi přirostlá k receptákulu.[3] Při fylogenetických studiích však bylo zjištěno, že rod Quisqualis tvoří vývojovou větev uvnitř rodu Combretum a všechny druhy byly přeřazeny do podrodu Cacoucia rodu Combretum.[5][6]

Zástupci

  • hranoplod indický (Quisqualis indica, syn. Combretum indicum)
Bohatě rozkvetlý hranoplod indický

Význam

Hranoplod indický je pěstován jako okrasná dřevina v tropech celého světa. Nedozrálé plody a semena ze zralých plodů, místy i kořeny hranoplodu indického jsou používány proti střevním parazitům. Podobně je využíván i indomalajský druh Quisqualis conferta (syn. Combretum confertum).[2][3]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. CHEN, Jie; TURLAND, Nicholas J. Flora of China: Quisqualis [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky)
  4. EISIKOWITCH, D.; ROTEM, R. Flower orientation and color change in Quisqualis indica and their possible role in pollinator partitioning. Botanical Gazette. Jun. 1987, čís. 148(2).
  5. MAURIN, Olivier et al. Phylogenetic relationships of Combretaceae inferred from nuclear and plastid DNA sequence data: implications for generic classification. Botanical Journal of the Linnean Society. Mar. 2010, čís. 162(3).
  6. GERE, Jephris. Combretaceae: Phylogeny, biogeography and DNA barcoding (thesis). [s.l.]: University of Johannesburg, 2013. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.