Hotblok

Na výrobu bloků se užívá léty ověřený keramzitový materiál, jako cihla - také z hlíny. Blok se vyrábí na velkokapacitních linkách do forem. Polystyrenová vložka se zaformuje do keramzitového betonu a nechá vytvrdnout, následně se zabrousí. Blok je hotovým výrobkem, nezalévá se betonem, z čehož plyne suchý proces výstavby.

Hotblok získává své vlastnosti právě díky použitému keramzitu a izolaci uvnitř hmoty. Tepelný odpor zdivo drží a tento se nesnižuje jako u zateplených zdí. Rekuperace je možná,ale není nutná, použije se pouze pro pasivní provedení ve třídě "A" energetické náročnosti budovy. Dle platných norem je možné do třídy A budovu zatřídit právě jen za užití technických zařízení (tepelné čerpadlo, rekuperace vzduchu či odpadních vod atp.). Blok je UV stabilní, nikde v bloku nekondenzuje vlhkost jako u zateplené zdi. Blok se užívá ke zdění obvodového tepelně izolačního zdiva za použití malty, lepidla nebo pěny. Systém Hotblok bez problému překračuje platné i doporučené hodnoty tepelné normy ČR a EU. Zeď se nezatepluje a má přitom tepelný odpor R>7,2. To je hodnota, které ve většině případů nedosahují ani zateplené zdi v běžném provozu. V běžném provozu proto, že obýváním člověk produkuje vlhkost, ta se rovnoměrně šíří a v závislosti na teplotách a tlacích se dostává do zdiv. Čím je daný typ zdiva pohltivější pro vlhkost, tím více tato "uložená" vlhkost snižuje schopnost zdiv tepelně izolovat - tedy klesá tepelný odpor (R) a roste jeho převrácená hodnota U (U=1/R).

Ta je pro tento druh výrobku nadstandardní, po dvou hodinách požáru v peci zkušebního ústavu Pavus, byla teplota zdi ze strany komory pece 1200 °C. Z druhé strany, tedy zvenku bylo na povrchu 60 °C a při zkoušce se zachovalo se přes 85% polystyrenu uvnitř.

Životnost není omezena, naopak dlouhá léta mohou být na dešti, slunci a mrazu bez jediné úhony. Keramzit je desítky let používaný materiál. U venkovního zateplení novostavby je životnost cca 25 let. Životnost venkovního zateplovacího systému se výrazně zkrátí při krupobití a napadení hmyzem, či ptáky.
Hotblok je evropský patentovaný systém pro moderní stavění. Blok z keramzitu je vyplněn polystyrénovými vložkami, tak, že žebra propojují vnější a vnitřní plochy bloku. Je prodyšný pro vodní páry (díky žebrům), nenasákavý (díky keramzitu) - při bydlení nedrží vnitřní vlhkost.

Rozměry Hotbloku jsou 420×600×240mm. Šíře zdi je tedy 420mm bez omítek. Tepelný odpor R>6.66m².K/W, U=0,15W/m².K - opět bez omítek a jako zeď pak až R=7,2 / U=0,139. Rozměry Hotbloku35 jsou 350×600×240mm. Šíře zdi je tedy 350mm bez omítek. Tepelný odpor R>5,0m².K/W, U=0,20W/m².K - opět bez omítek a jako zeď pak až R=5,60 / U=0,178.
S omítkami stoupnou hodnoty R až o 0,43. Přičemž je možné užít keramzitovou tepelnou omítku.
S VC omítkou stoupne R o 0.04.
S lehkou omítkou stoupne R o 0,30 (vnitřní 15 mm λ=0,25 W/m.K, vnější 25 mm λ=0,10 W/m.K).
S tepelně izolační keramzitovou omítkou pak R stoupne až o 0,43 (vnitřní 15 mm λ=0,25 W/m.K, vnější 30 mm λ=0,07 W/m.K)
Na vysvětlenou: Tepelný odpor R = d / λ (m².K.W-1) d – tloušťka materiálu (m) λ – Součinitel tepelné vodivosti materiálu. Součinitel prostupu tepla U=1/R.
Pro zeď jako celek (bloky zazděné) platí U= 1/(R + Ri + Re). Pro účely stanovení tepelného toku norma ČSN 73 0540 stanoví Ri = 0,13 m²K/W a Re = 0,04 m²K/W. R a U slouží pro výpočet toku tepla stěnou. Tyto hodnoty odporů při přestupu tepla závisí na rychlosti proudění vzduchu a teplotách vzduchu. Známe-li povrchové teploty stěny na vnitřní straně θi,p (°C) a venkovní straně θe,p (°C), je hustota (intenzita) tepelného toku stěnou rovna Φ = (θi,p − θe,p)/R a známe-li vnitřní a venkovní teplotu vzduchu θi (°C) a θe (°C), je hustota tepelného toku stěnou přibližně rovna Φ = U/(θi − θe).

Ta se nejčastěji provádí omítkou, stěrkou lepidlem s armovací mřížkou, obkladem deskami na sucho apod. Do bloků lze bez problému přímo bez použití hmoždinek zašroubovat vruty. Pokud se nepoužije silikonová omítka, zachová si zeď vynikající hodnoty faktoru difuzního odporu (zeď "dýchá" - je propustná pro vodní páry, které vznikají při bydlení - dýchání, vaření). Mnoho stavebních materiálů má schopnost zadržovat vlhkost (navlhat) při bydlení a pak hodnoty R klesnou až o 45%. Pokud například cihelná hmota má odpor R=4,2, při užívání klesne její odpor i na 2,31. To u hotbloků neplatí, neboť vnitřní izolace není vystavena navlhání pod tlakem a v běžném tlaku je nenasákavá. Další výhodou izolace uvnitř je nemožnost "zatečení" studeného vzduchu do hmoty zdiva při narušení povrchu (např. při prostupu zdiva trubkou do dutých materiálů reálně fouká, to samé se běžně děje u zateplení). Je nezbytné pamatovat na to, že konstrukce domů se po dokončení dotvarovává (hýbe) mnoho let a to, co je celistvé po dokončení, po letech již není. To je případ založení zateplovacích systémů, pod něž u paty fouká velmi často. Je proto chybné zateplovat novostavbu.
Svépomocná výstavba z Hotbloku je bezproblémová a běžně používaná. Stavbu obvodového zdiva domu zvládne kdokoli. Blok ani zdivo nemá naprosto žádné tepelné mosty.

Hotblok je atestován jako pasivní a získal CERTIFIKÁT PASÍVNÍHO DOMU. Certifikoval: Passivhaus Institut Darmstadt.
Zařazení do pasivního standardu je dokladem naprosto minimálních nákladů na provoz a bydlení.

• 
  Hotblok
• 
  Hotblok zeď
• 
  Hotblok rozměry
• 
  Hotblok detail
• 
  Hotblok35
• 
  Hotblok - struktura keramzitu

• Stavebnictví a interiér.
• Stavební materiály.
• Nejteplejší a nejrychlejší stavební materiály.
• Výpočet tepelného odporu zdiva.

• Keramzit pod názvem Liapor.

• Keramzit - umělé kamenivo

• Článek na odborném serveru Stavnet
• Hotblok podrobnosti
• Hotblok NEW 35 cm podrobnosti
• CERTIFIKÁT PASÍVNÍHO DOMU Z HOTBLOKŮ^{[nedostupný zdroj]}
• Klasika z keramzitu
• hotblok na facebooku