Hostašovice
Hostašovice jsou obcí v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji na úpatí Moravskoslezských Beskyd na spojnici mezi městy Valašské Meziříčí a okresním městem Nový Jičín. Žije zde 777[1] obyvatel.
| Hostašovice | |
|---|---|
 Místní kaple | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0804 568511 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Nový Jičín |
| Okres (LAU 1) | Nový Jičín (CZ0804) |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°32′3″ s. š., 17°59′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 777 (2022)[1] |
| Rozloha | 9,27 km² |
| Katastrální území | Hostašovice |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| PSČ | 741 01 |
| Počet domů | 263 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hostašovice 44 741 01 Nový Jičín 1 [email protected] |
| Starosta | Zdeněk Kelnar |
| Oficiální web: www | |
  Hostašovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568511 |
| Kód části obce | 45616 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla osada, později lesní ves, která patřila ke Starojickému panství. V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.
Samostatná obec žila svým životem až do 1. ledna 1979, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět staly 23. listopadu 1990.[3]
Obyvatelstvo
Věková struktura obyvatel obce Hostašovice roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Hostašovice roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Hostašovice roku 2011
Zajímavosti v obci a okolí
- Již od konce 18. století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
- V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17. století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
- U obce se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny s odlišnou vodou.
- Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře.
- Další zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.
- Jižně od obce se nachází přírodní památka Domorazské louky.
Galerie
Křižovatka při příjezdu ze Straníka
Místní škola
Tělovýchovná jednota Hostašovice
Železniční stanice
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 169.
Literatura
- SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostašovice na Wikimedia Commons
- Hostašovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.