Horní regál

Horní regál byl v době středověku soubor práv panovníka týkajících se získávání nerostů v zemích pod jeho kontrolou. V dobovém chápání měl pouze panovník právo na veškeré nerostné bohatství v zemi a pouze on mohl podle těchto práv propůjčovat privilegium k dolování dalším osobám. V takovém případě měl na vytěžené nerosty vladař nejen předkupní právo, ale část výtěžku získával i v rámci takzvané urbury, tedy stanoveného podílu na zisku, kterou mu musel horní podnikatel, kverk, odvádět. Regál zabraňoval svévolnému dolování nerostných ložisek, zároveň také umožňoval v případě potřeby provádět těžbu bez souhlasu majitele daného pozemku, na němž se těžba konala.[1]

Reference

JANOŠÍKOVÁ, Petra. Urbura jako nástroj finanční politiky státu ve 13. a 14. století. In: GROSSMANOVÁ, Dagmar; KRAJČÍK, Tomáš; ŠTEFAN, Jan T. Sborník konference věnované prof. Jiřímu Sejbalovi. Ostrava: MARQ, 2007. ISBN 978-80-86840-29-1. S. 35–36.

Související články

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Horní regál v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] JANOŠÍKOVÁ, Petra. Urbura jako nástroj finanční politiky státu ve 13. a 14. století. In: GROSSMANOVÁ, Dagmar; KRAJČÍK, Tomáš; ŠTEFAN, Jan T. Sborník konference věnované prof. Jiřímu Sejbalovi. Ostrava: MARQ, 2007. ISBN 978-80-86840-29-1. S. 35–36.