Hormuz

Ostrov Hormuz leží v severní části Hormuzského průlivu, mezi Ománským a Perským zálivem, 8 km od íránského břehu.[1] Má oválný tvar s rozměry 7 na 8 km a plochou 42 km². Jihozápadně od Hormuzu leží ostrovy Kešm (největší v průlivu) a Larek. Ostrov je kopcovitý, vulkanického původu, nejvyšší vrch má 235 m.[2]

Pobřeží je většinou tvořeno písečnými plážemi, místy i útesy. Kvůli nedostatku srážek je půda a voda zasolená, proto na většině povrchu ostrova chybí rostlinstvo.[2]

Jediným stálým osídlením je rybářská vesnice Hormuz na severu ostrova. Existuje ještě několik osad s nevelkými plochami zavlažované půdy a sady.

Jméno Hormuz původně patřilo městu na íránském pobřeží 60 km vzdálenému. Od 3. století byl Hormuz součástí říše Sásánovců. Po dobytí arabskými chalífy se stal významným přístavem a hlavním trhem Kermánu. Po roce 1200 perský obchod s Indií a Čínou probíhal výhradně přes Hormuz. Kolem roku 1300 vládce Hormuzu, kvůli větší bezpečnosti, přenesl město na ostrov, který časem převzal jméno Hormuz.[1]

V polovině 13. století byl začleněn do Mongolské říše, resp. říše Ílchánů. Později patřil k říši Timúrovců. Od 14. století byl ostrov střediskem samostatného obchodního státu. Roku 1507 ho dobyli Portugalci. Roku 1622 Hormuz dobylo perské vojsko Safíovců s podporou anglického loďstva. Poté význam Hormuzu postupně klesal, jako obchodní centrum regionu jej nahradil Bandar Abbás.[1]