Holostřevy

Holostřevy je vesnice, část města Bor v okrese Tachov. Nachází se asi 6,5 km na východ od Boru. Prochází zde silnice II/605. Je zde evidováno 61 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 162 obyvatel.[3]

Holostřevy
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBor
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°43′16″ s. š., 12°51′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel162 (2011)[1]
Katastrální územíHolostřevy (8,68 km²)
PSČ348 02
Počet domů53 (2011)[1]
Holostřevy
Další údaje
Kód části obce41301
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holostřevy je také název katastrálního území o rozloze 8,68 km2.[4] V katastrálním území Holostřevy leží i Hlupenov.

Název

Název se vyvíjel od varianty Holocrewi (1186), Holocheui (1239), Holostziew (1367), Holotrziew (1386), Holotrziew (1396), Holotrzieb (1369), Holostrzieb (1384), Holotrzieb (1399), Holotrzew (1405), Holotrzeyw (1406), Holostrziw (1596), Holletrzieb (1654), Holetzried, Holostrow (1788), Holletzrieb (1838) až k podobám Holostřevy, Holletzrieb a Hollezrieb v roce 1854.

Vznik pojmenování má dva výklady, může jít o „ves s holými střevy“, či může označovat ves lidí bez střevíců. Dle obou výkladů šlo zprvu o výsměšnou přezdívku podle nějaké komické příhody.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1186.[6]

Od 1. ledna 1980 spadá pod obec Bor.[7]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 64 domech 319 obyvatel. 7 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 312 k německé. Žilo zde 311 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 židé.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][3]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 318303300295340330319216211184161131135162
Počet domů 4753545660606458524845414553

Hospodářství a doprava

V Holostřevech sídlí firmy ABW - Stavební společnost a GAST BOX HF s.r.o.[9] Obcí prochází silnice II. třídy č. 605 z Boru do Stříbra a železniční trať č. 178 – Svojšín–Bor, po které již osobní vlaky nejezdí.[10] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ČSAD autobusy Plzeň. Autobusy jezdí ve směrech Plzeň, Tachov, Lesná, Bor a Stříbro.[11] Vesnicí prochází cyklistická trasa č. 2222 z Výrova do Svojšína.

Školství, kultura a sport

Na staré faře sídlí vzdělávací Komunita Noe. Funguje tu Tělovýchovná jednota Sokol Holostřevy.

Pamětihodnosti
  • Kostel svatého Mikuláše - původně snad románská stavba přestavěna v gotice, s barokní věží, stojí na jižním okraji obce
  • Fara[12] pocházející z 1. poloviny 18. století.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 258.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 592–593.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 330.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 152.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 336.
  9. Holostřevy [online]. ARES, 2015-01-01 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online.
  10. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2015-01-01 [cit. 2015-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  11. Holostřevy [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online.
  12. Holostřevy – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.