Hnojník (houba)

Hnojník (Coprinus) je rod stopkovýtrusných hub z čeledi hnojníkovitých. Až do roku 2001 byl považován za velký rod s téměř 200 druhy. Poté, co prošel molekulárně fylogenetickými výzkumnými projekty, zjistilo se, že z něj je patrně potřeba některé druhy vyřadit.[1] Většina druhů rodu Coprinus byla přeřazena do tří rodů čeledi Psathyrellaceae: Coprinellus, Coprinopsis a Parasola.[1]

Hnojník
Hnojník
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídarouškaté houby (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpečárkovité (Agaricaceae)
Rodhnojník (Coprinus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhy

Tradičně se k tomuto rodu řadily například:

Nežádoucí účinky

  • Hnojník obecný – Coprinus comatus (MÜLL. ex FR.) S. F. GRAY,
  • Hnojník třpytivý – Coprinus micaceus (BULL. ex FR.) FR.,
  • Hnojník inkoustový – Coprinus atramentarius (BULL. ex FR.) FR.

Výše uvedené hnojníky vykazují inkompatibilitu s alkoholem, která se projevuje bolestmi hlavy, bušením srdce, zrychlením tepu, zčervenáním v obličeji, pocitem horka, nevolností, zvracením, poruchami vidění, úzkostí, popřípadě i bezvědomím. U hnojníku inkoustového (Coprinus atramentarius) bylo prokázáno, že obsahuje látku koprin, která inhibuje jaterní enzym alkohol-dehydrogenázu, odbourávající v játrech alkohol. Jde podstatě o otravu houbami, která může vzniknout i bez použití alkoholu po konzumaci většího množství pokrmu z hnojníku inkoustového najednou. Alkohol požitý současně nebo následně s houbou, podobně jako v játrech endogenně vzniklý alkohol, není dále odbouráván a nastává otrava acetaldehydem (LINDBERG a spol. 1975). U hnojníku obecného (Coprinus comatus) a hnojníku třpytivého (Coprinus micaceus) zatím nebyl koprin prokázán, nesnášenlivost s alkoholem může případně mít i jinou povahu než u hnojníku inkoustového.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coprinus na anglické Wikipedii.

  1. Redhead SA, Vilgalys R, Moncalvo J-M, Johnson J, Hopple, JS. Coprinus Pers. and the disposition of Coprinus species sensu lato. Taxon. 2001, roč. 50, čís. 1, s. 203–41. Dostupné online. DOI 10.2307/1224525.
  2. SEMERDŽIEVA, Marta; VESELSKÝ, Jaroslav. Léčivé houby dříve a nyní. Praha: Academia, 1986. 180 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.