Hnilec (okres Spišská Nová Ves)
Hnilec je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Hnilec | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°50′30″ s. š., 20°30′10″ v. d. |
Nadmořská výška | 669 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Hnilec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 27,1 km² |
Počet obyvatel | 421 (2017)[1] |
Hustota zalidnění | 15,5 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1290 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 053 |
PSČ | 053 75 |
Označení vozidel | SN |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polohopis
Obec se nachází ve Slovenském rudohoří, v údolí řeky Hnilec, pod masivem Babiné, Súľovej, Velké a Malé Knoly. Vznikla po roce 1290, původně šlo o hornickou obec.
Sousední obce
Ulice
Dělí se na: Garbovňa, Kút, Delava, Maša, Gapel, Pumplovka, Hamer, Kolónia, Huta, Trosky.
Vodní toky
- řeka Hnilec
Vodní plochy
V blízkosti se nachází známá vodní nádrž Palcmanská Maša.
Historie
Vznikla po roce 1290 jako hornická obec. Její obyvatelé pracovali na výstavbě železniční trati Margecany – Červená Skala. V období SNP se obyvatelé aktivně zapojili do partyzánského hnutí.
Působil zde Štefan Mišík (1843–1919), historik a etnograf bojující za slovenskou národní samostatnost. Za rakousko-uherské monarchie byl Hnilec rozdělen na Gemerský a na Spišský. Gemerský tvořily dvě osady: Ondrášová a Nový Svet, které později splynuly. Spišský Hnilec patřil k Spišské Nové Vsi jako její osada. Hranicí mezi Gemerským a Spišským Hnilcem tvořila řeka Hnilec. V roce 1926 se gemerská a spišská část spojily, nadále však patřily k Spišské Nové Vsi až do roku 1954, kdy se Hnilec osamostatnil.
Staré a cizí názvy obce
- 1315 Guinicz
- 1920 Hnilec
- maďarský název: Nagyhnyilec
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 547
Vývoj obyvatelstva od roku 1869
Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
---|---|---|
1869 | 555 | - |
1880 | 565 | 60 |
1890 | 502 | 64 |
1900 | 438 | 84 |
1910 | 408 | 83 |
1921 | 653 | 121 |
1930 | 707 | 137 |
1950 | 635 | 89 |
1961 | 1 128 | 216 |
1970 | 1 095 | 238 |
1980 | 868 | 236 |
1991 | 583 | 181 |
2001 | 545 | 161 |
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání (2001)
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
Římskokatolická církev | 514 | 94,3 |
Řeckokatolická církev | 1 | 0,2 |
Bez vyznání | 18 | 3,3 |
Ostatní a nezjištěné | 12 | 2,2 |
Obyvatelstvo podle národnosti (2001)
Počet obyvatel | % | |
---|---|---|
slovenská | 518 | 95,0 |
maďarská | 1 | 0,2 |
rómská | 20 | 3,7 |
ostatní a nezjiětěná | 6 | 1,1 |
Kultura a zajímavosti
Barokní kaštieľ
Kaštiel byl postaven v druhé polovině 18. století, přestavěn a upraven byl ve 20. století. Vícepodlažní budova obdélníkového půdorysu s dvojosovým, nesouměrným rizalitem. Místnosti v prvním podlaží jsou zaklenuty pruskou klenbou s pásy.
Katolický kostel Panny Marie
Kostel byl postaven v letech 1894–1897 v pseudogotickém slohu. Jednolodní dispozice s polygonálním uzávěrem, zákristie s rovným stropem, představěná trojpodlažní věž. Presbyterium je zaklenuto valenou klenbou, loď pseudogotická křížovou žebrovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z téhož období jako budova kostela.
Pomníky
- Pomník padlým vojákům v druhé světové válce, který se nachází nad železniční stanicí.
- Pamětní desky Štefana Mišíka (1843–1919), kněze, historika a etnografa, umístěné na farské budově a u silnice směrem na Grajnár, na skalní stěně vedle cesty.
Sport
- Běh na lyžích má bohatou historii a několik významných ocenění na celoslovenských soutěžích.
- Fotbalové turnaje, které jsou organizovány přes letní prázdniny. Multifunkční hřiště slouží od roku 2010.
Školství
Základní i mateřská škola byla uzavřeny kvůli nedostatku žactva.
Osobnosti
- Štefan Mišík (1843–1919), historik a etnograf, pamětní deska na budově fary a na skále u silnice na Grajnár.
Reference
- Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.