Nukleonové číslo
Nukleonové číslo (též hmotové číslo nebo hmotnostní číslo) představuje celkový počet nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.[pozn. 1] Nukleonové číslo rozlišuje různé izotopy daného chemického prvku.
Značení
Nukleonové číslo obvykle označujeme symbolem A.
Při zápisu určitého izotopu daného prvku se toto číslo zapisuje vlevo nahoru před symbol prvku. Např. 238U (popř. 238
92 U) pro izotop uranu s 238 nukleony.
Ve slovním označení se nukleonové číslo přidává za název prvku. V atomové a jaderné fyzice (v souladu s normami pro fyzikální veličiny a značky[1]) je zvykem oddělovat nukleonové číslo mezerou, např. uran 238. V chemii je zvykem (v souladu s chemickými názvoslovnými normami[2]) připojovat nukleonové číslo k názvu prvku spojovníkem, tedy např. uran-235.
Vlastnosti
Nukleonové číslo je rovno součtu atomového a neutronového čísla.[pozn. 1]
Nukleonové číslo je číselně blízké relativní atomové hmotnosti daného jádra (viz též hmotnostní schodek).
Poznámky
- U hyperjader se do nukleonového čísla započítává kromě protonů a neutronů i počet hyperonů. Příklad: 10
ΛΛ Be má 4 protony, 4 neutrony a 2 hyperony Λ, proto nukleonové číslo A=10.
Reference
- např. ČSN ISO 31-9 - Veličiny a jednotky. Část 9: Atomová a jaderná fyzika. Český normalizační institut, 1996, nebo předchozí, ale terminologicky podrobnější ČSN 01-1308 - Veličiny a jednotky v atomové a jaderné fyzice. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1986
- např. IUPAC. Nomenclature of Inorganic Chemistry ("Red Book"). IUPAC Recommendations 2005. Příprava vydání Neil G. Connelly, Ture Damhus, Richard M. Hartshorn, Alan T. Hutton. [s.l.]: RSC Publishing, 2005. (IUPAC Nomenclature Books Series ("Color Books")). Dostupné online. ISBN 0-85404-438-8. Kapitola 3.3.1, s. 48. (anglicky)