Hluková norma PIEK

PIEK je název normy omezující hluk při distribuci zboží ve městech v nočních hodinách.

Noční distribuce zboží v centru Prahy

Koncem 90. let 20. století iniciovala nizozemská vláda program zaměřený na omezení hlukových emisí při nakládání a vykládání zboží v maloobchodu a při řemeslné výrobě. To nakonec vyústilo do programu, který se nazývá PIEK[1][2][3] (nizozemsky vrchol, špička, totéž, co znamená PEAK v angličtině). Název PIEK odkazuje na špičkové hodnoty hluku na rozdíl od průběžného měření hladin hluku. V roce 2004 tak vznikl certifikační program PIEK pro vozidla a další zařízení používaná při distribuci zboží v noci v obydlených oblastech. Za noční provoz se obvykle považuje činnost mezi 22 h večer a 7 h ráno a obecným požadavkem této normy je, aby hluk v tomto časovém intervalu nepřekročil hodnotu 60 dB(A). To je požadavek poměrně náročný – uvádí se, že této hladině hluku odpovídá např. běžná konverzace v kanceláři, hra na kytaru ve vzdálenosti asi 40 cm nebo třeba žabí kvákání v přírodě. Hluková norma PIEK je podrobně popsána ve zprávě TNO[4][5] „Measurement methods for peak noise during loading and unloading”[6], kde jsou definovány příslušné měřicí metody tak, aby bylo možné jednoznačně rozhodnout o tom, zda dané zařízení normu PIEK splňuje nebo ne.

Potenciálním zdrojem hluku při rozvozu zboží ve městech nejsou jenom nákladní vozy a jejich motory, ale i různé zvedací mechanismy, transportní vozíky, běžící chladicí jednotky na vozech a nakonec i hlasité rádio v kabině řidiče. Hluková norma PIEK je postupně aplikována i v dalších evropských státech (Francie, Británie, Německo, Belgie, …) a i v těchto případech se za základ bere zmíněná zpráva TNO, aby jednotlivé národní normy měly charakter harmonizovaného standardu.