Hlavní pošta v Praze

Hlavní pošta v Praze je budova v Jindřišské ulici, kde sídlí pobočka České pošty Praha 1. Jde o rozsáhlou novorenesanční budovu postavenou v letech 1871–1874 a následně rozšiřovanou.

Hlavní pošta v Praze
Účel stavby

pošta

Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektAntonín Brandner
StavitelJan Bělský
Poloha
AdresaJindrišská 909/14, Praha 1,Nové Město, Česko Česko
UlicePolitických vězňů a Jindřišská
Souřadnice50°5′1,14″ s. š., 14°25′40,6″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky49790/1-2257 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Předchůdci

Podle prvních zpráv se ve 14. století v místech, kde nyní stojí hlavní pošta v Praze, nacházela zahrada Angela z Florencie, který sloužil jako dvorní lékárník Karla IV.[1] Po svém zakladateli nesla označení Andělská zahrada a existovala až do 70. let 19. století.[2] V letech 1743 až 1782 tu existoval klášter celestinek, jehož budovu s kaplí Zvěstování Panny Marie navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer.[1] Po zrušení kláštera v průběhu josefinských reforem v jeho budovách sídlil úřad a továrna na tabák.[1] Stavba byla zbořena v roce 1871, aby uvolnila místo chystané nové poště.

Výstavba

V roce 1871 začala výstavba třípatrové budovy s nižšími vedlejšími trakty. Základní stavba byla dokončena v roce 1874, ale už od roku 1873 v budově sídlila pošta Prahy 1 a další poštovní úřady.[3] V dalších letech byla stavba rozšiřována, až v roce 1922 přibylo čtvrté patro.[1]

Od dostavění až do současnosti

Přestavba plánovaná ve třicátých letech a spočívající v masivním rozšíření budovy až na desetiposchoďový dům se nikdy neuskutečnila.[4]

Za pražského povstání byla pošta místem tvrdých bojů, když se ji nacisté marně pokoušeli obsadit.[5]

Budova byla několikrát rekonstruována (na přelomu 40. a 50. let, v 60. letech a v 90. letech).[5] Celková rekonstrukce budovy, která proběhla v letech 1996 až 1999, stála 682 milionů korun.[1]

Roku 1998 byla vyhlášena národní kulturní památkou.[6]

Architektura a výzdoba

Pohled do dvorany.
Výzdoba dvorany od Karla Vítězslava Maška.

Nyní čtyřpatrová budova byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Antonína Brandnera stavitelem Janem Bělským. Centrem je velká odbavovací hala s prosklenou střechou, původně dvůr k zajíždění poštovních vozů.[3][5] O malířskou výzdobu se postaral Karel Vítězslav Mašek,[1] který ve své tvorbě využil jak scény z dopravy a poštovnictví, tak množství botanických motivů, souvisejících s minulostí místa.[2] Na ochozu ve dvoraně jsou historické fotografie zaměstnanců pošty a staré poštovní přihrádky.[5]

Využití

Budovu využívalo poštovní a telegrafní ředitelství.[7] Je sídlem pobočky České pošty Praha 1 a nabízí široký okruh služeb.[8] V bočním traktu s vchodem z ulice Politických vězňů sídlí ředitelství České pošty.

V budově se nachází 1780 poštovních přihrádek.[7]

Hlavní pošta je napojena na systém pražské potrubní pošty, jejíž síť se právě odsud paprsčitě rozbíhá do pěti hlavních větví.[1]

Odkazy

Reference

  1. Hlavní pošta (Jindřišská ulice) [online]. Atlas Česka [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
  2. PINCOVÁ, Veronika. Příběh jedné gotické zahrady. Zahrada - park - krajina. 2011, čís. 4. Dostupné online. ISSN 1211-1678.
  3. Budova Hlavní pošty v Jindřišské [online]. Klub filatelistů 00-15 Praha [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
  4. Vysoké stavby hrozily Praze i v minulosti. Hlavní pošta v Jindřišské ulici mohla mít deset pater [online]. Pražský patriot [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
  5. Na místě první české botanické zahrady dnes stojí centrální pošta [online]. ČT24, 2004-12-07 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
  6. KRATOCHVÍL, Jiří. Pražské pošty : Historie a současnost. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-405-0. S. 40–42, 165–169.
  7. Budova Hlavní pošty - Praha 1, Nové Město [online]. InfoČesko [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
  8. Detail pobočky : Praha 1 [online]. Pošta online [Česká pošta] [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-20.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.