Hlavní pošta v Bratislavě
Budova Hlavní pošty se nachází v horní trojúhelníkové části Náměstí SNP v Bratislavě a je postavena v šikmém terénu se spádem až 5 %. Východní stranu budovy lemuje Uršulínská ulice, která ústí do náměstí SNP, jižní stranu lemuje Františkánská ulice. Hlavní průčelí budovy je orientované na sever.
Hlavní pošta v Bratislavě | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Bratislava, Slovensko |
Souřadnice | 48°8′43,55″ s. š., 17°6′32,15″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny výstavby
V roce 1778 bylo zbouráno městské opevnění a zasypán příkop. Na jeho místě u vyústění Uršulínské ulice a prostranství využívaného jako tržiště byl postaven pozdně barokní palác, který patřil původně Wachtlerům a později hrabatům Szapáryům. Od roku 1850 se stal sídlem Uherského královského poštovního ředitelství, i díky své výhodné poloze.
První telefonní centrála v Prešpurku byla v jednom z bytů ve druhém patře domu na nároží Schöndorfské ulice (nyní Obchodní) a nynějšího Hurbanova náměstí. První telefonní centrála postupem času nevyhovovala narůstajícím podmínkám poštovních, telefonních a telegrafních služeb. Ze stejného důvodu byla téměř po půlstoletí začátkem 20. století nutná stavba nového poštovního paláce na místě paláce Wachtlerů.
Architektonická soutěž
Architektonická soutěž byla vypsána dvakrát a vítězem obou soutěží byl budapešťský architekt Gyula Pártos (původním jménem Puntzmann) (1845-1916), i přes významné konkurenty (např. Ödön Lechnera). Druhá soutěž byla vyhlášena v roce 1902 a stavět se začalo až v roce 1909. Nový poštovní palác byl dostavěn v roce 1912. V letech 1928 - 1930 byla realizována dostavba hlavní pošty - budova byla rozšířena o západní křídlo a čtvrté podlaží, což si vyžádalo likvidaci dalších dvou domů na Hurbanově náměstí. Fasáda přístavby, která měla více než 17 m, byla řešena jako pokračování původního Pártosova objektu. V roce 1996 vznikl projekt od P. Košťála a Ľ. Petříka, který se zrealizoval v roce 1998. Obsahem projektu byla adaptace podkrovních prostor, úprava hlavního schodiště, adaptace vnitřního nádvoří a překrytí, obnovení podzemního parkoviště a další podzemní podlaží.
Hmotově prostorové řešení
Gyula Partos si zvolil historizující styl a navrhl budovu hlavní pošty s neobarokními a neorenesančními motivy. Tento styl se nazýval i třetí baroko. Budova má čtyři nadzemní podlaží, původně měla jen tři. V rámci budovy je výška jednotná s výjimkou dvou kupolí. Budova Hlavního pošty je podélná stavba s nepravidelným půdorysem a dvoupatrovým centrálním dvorem, který je výsledkem tvaru terénu (rozdíl až 6 m). Spodní dvůr má vjezd z Uršulínské ulice a sloužil jako parkoviště pro poštovní doručovatele. Horní dvůr má vjezd z náměstí SNP. Na rohu náměstí a Uršulínské ulice se nachází výrazný architektonický prvek - nárožní arkýř.
Interiér
Nejvýznamnější místností a jedním z nejkrásnějších interiérů té doby v Bratislavě byla přepážková hala. Hlavní podací hala byla situována v jihovýchodní části budovy se samostatným vstupem z náměstí. Hala je ohraničena přihrádkami po obvodu a ve středu s rozměrným psacím pultem, nad kterým se nachází elipsovitá skleněná kupole s barevnými malovanými emblémy poštovnictví. Budova spolu s halou patří do seznamu kulturních památek, proto se podle zákona o ochraně památkového fondu dbá na původní vzhled místností. V hale, která byla nedávno obnovena, se zachovala bohatá neobaroková výzdoba.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Budova Hlavnej pošty v Bratislave na slovenské Wikipedii.
Literatura
- KUSÝ, Martin. Architektúra na Slovensku 1848-1918. Bratislava: Bradlo, 1995. ISBN 8071270512.
- DULLA, Matúš. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. ISBN 80-7145-684-5.
- Archiv města Bratislavy - půdorysy, pohledy
- Tahy, A.: Hlavná pošta v Bratislave. Pamiatky a múzea 46, 1998, č.4, s. 30 - 33
- Holčík, Š.: Poštový palác v slohu moderného baroka. Bratislavské noviny, 2006, č.3
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlavní pošta v Bratislavě na Wikimedia Commons