Heutagogika

První studijní kroužky byly ve Švédsku představeny v roce 1902 jako hnutí pro rozvážný život vedle ostatních a rychle získaly příznivce a také se tato kultura studijních kroužků rozšířila ve společnosti.[4] Vytvořil ji Oscar Olsson, který je pokládán za „otce studijních kroužků“.[5]

Myšlenka studijních kroužků se objevila v souvislosti s nedostatkem dostupného vyššího vzdělávání pro děti a rodiny z dělnické třídy. Dovolila lidem se navzájem učit o věcech, o něž se společně zajímali. Byla to metoda založená na demokracii a myšlenka „pro lidi od lidí“ se stala univerzálním sloganem pro vzdělávání ve Skandinávii.[5]

Homebrew Computer Club (1975–1986) bylo prostředí pro učení a sdílení, které vytvořili Fred Moore a Gordon French. Vznikl v Midpeninsula Free University v Menlo Parku. Když přišly první mikropočítače MITS Altair do People's Computer Company, chtěli Moore a French organizovat společný prostor, kde by lidé mohli dohromady sdílet zkušenosti, učit se navzájem a zpřístupnit počítače širší veřejnosti.[6] Jeden z účastníků, Steve Wozniak, popsal hlavní myšlenku klubu jako „Pomoz ostatním“.[7] Načrtl, jak byly akce organizovány v různých obdobích. V prvním, mapovacím období lidé přispívali něčím, na čem pracovali nebo o co se zajímali. V další fázi se procházeli kolem, aby viděli, co je nového, obchodovali s přebytečnými součástkami, setkávali se nebo s ostatními sdíleli informace.[7]

Homebrew Computer Club sloužil jako inkubátor například Microsoftu či Applu.[8] Rovněž usnadňoval rozvoj neziskových iniciativ, které byly primárně spojovány s hnutím podporujícím otevřený software.[9]

Hackathon je kolaborativní aktivita, která původně vznikla ve vývojářské komunitě v roce 1999. Stále více se užívá k učení a sdílení informací.[10] Účastníci v určitém časovém limitu společně pracují, využívají webových zdrojů a vytvářejí inovativní výsledky či dosahují svých studijních cílů. Nejlepší týmy obdrží ocenění a odměny.[11]