Heriman (kníže)

Heriman, počeštěně Heřman (9. století^? – 9. století^?) byl patrně český kníže, uvedený ve Fuldských letopisech jako účastník bitvy u Vltavy.

Kníže Heriman je ve Fuldských letopisech zmíněn k roku 872, kdy se odehrála bitva u Vltavy mezi franskými vojsky vedenými mohučským arcibiskupem Liutbertem[1] a kmenem Čechů, mezi nimiž bylo i pět knížat: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav a Goriwei.[pozn. 1] Bitva se odehrála na neznámém místě u řeky Vltavy. V bitvě zvítězili Frankové,[4] zatímco kmen Čechů se dal na útěk, při němž se někteří bojovníci utopili ve Vltavě, jiní zemřeli v přímém boji s Franky a některým se podařilo uniknout do opevněných hradišť, na která si Frankové již netroufli zaútočit a tak se vrátili zpět do Východofranské říše.[5][6] O osudu knížete Herimana se více informací nedochovalo. Fuldské letopisy neuvádějí zda z prohrané bitvy unikl a ukryl se na některém z hradišť či v bitvě padl.

Jeho jméno lze vyložit jako "jediný dědičný".[7] Polský historik Gerard Labuda se domníval, že jméno knížete Herimana mohlo být jménem přemyslovského knížete Bořivoje, které Bořivoj přijal až při jeho křtu.[8]