Henry Grey, 1. vévoda z Kentu

Henry Grey, 1. vévoda z Kentu (Henry Grey, 1st Duke of Kent, 12th Earl of Kent, 1st Marquess of Grey, 1st Earl of Harold, 1st Viscount Goodrich, 2nd Baron Lucas of Crudwell) (1664/16715. června 1740) byl anglický politik a dvořan ze starobylého rodu Greyů. Za královny Anny a po nástupu hannoverské dynastie zastával přední dvorské úřady nejvyššího komořího a nejvyššího hofmistra. Jako druhý z rodiny Greyů získal titul vévody, který však zanikl jeho úmrtím, byl též rytířem Podvazkového řádu.

Henry Grey, 1. vévoda z Kentu
Narození28. září 1671
Úmrtí5. června 1740 (ve věku 68 let)
Povolánípolitik
OceněníPodvazkový řád
ChoťJemima Grey, Duchess of Kent (od 1695)
Lady Sophia Bentinck
DětiLady Ann Grey
Anthony Grey, Earl of Harold
Lord Henry Grey
Lady Amabel Grey
Lady Jemima Grey
Lady Mary Grey
Lady Anne Sophia Grey
George Grey, Earl of Harold
RodičeAnthony Grey a Mary Grey, Countess of Kent
PříbuzníFrederick Cavendish[1][2] a Henry Cavendish[1][2] (vnoučata)
FunkceDuke of Kent (1710–1740)
Lord Lieutenant of Bedfordshire (1711–1740)
Lord Privy Seal (1719–1720)
Lord Steward
Lord Chamberlain
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Pocházel z rodové linie Greyů, která od 15. století užívala titul hrabat z Kentu. Narodil se jako jediný syn Anthonyho Greye, 11. hraběte z Kentu (1645-1702), a jeho manželky Mary Lucas, po níž zdědil titul barona Lucase z Crudwellu (1700). Do Sněmovny lordů vstoupil v roce 1700 s titulem barona Lucase, titul hraběte z Kentu zdědil v roce 1702. Neměl politické ambice ani zvláštní osobnostní předpoklady, ale díky rodinným konexím a jménu Grey se za vlády královny Anny stal jednou z předních osobností. V letech 1704-1714 byl lordem nejvyšším komořím, od roku 1704 zároveň zasedal v Tajné radě. Zastával také místodržitelské úřady v několika hrabstvích (Herefordshire 1704-1715, Bedfordshire 1711-1740, Buckinghamshire 1711-1712). V roce 1706 získal titul markýze a nakonec byl povýšen na vévodu (1710), v roce 1712 obdržel Podvazkový řád. Po smrti královny Anny musel sice opustit post nejvyššího komořího, ale zůstal královským komorníkem Jiřího I. a nedlouho poté se stal nejvyšším hofmistrem (1716-1718). Nakonec byl krátce lordem strážcem tajné pečeti (1719-1720). V době nepřítomnosti krále v Anglii byl v letech 1714 a 1719 členem místodržitelského sboru. Po roce 1720 žil v soukromí[pozn. 1].

Rodina a majetek

Jeho první manželkou byla Jemima Crewe (1675-1728), díky níž byl spřízněn s tehdy vlivným rodem Herbertů. Krátce po ovdovění se podruhé oženil v roce 1729 se Sophií Bentinck (1701-1748), dcerou vlivného dvořana 1. hraběte z Portlandu. Z obou manželství pocházelo celkem osm dětí, z toho byli čtyři synové, všichni ale zemřeli předčasně. Nejstarší syn Anthony Grey, hrabě Harold (1695-1723), vstoupil jako baron Lucas do Sněmovny lordů a byl také královským komořím. Nejmladší syn z druhého manželství George Grey, hrabě Harold (1732-1733) zemřel ve věku necelých šesti měsíců.

Henryho úmrtím zanikl titul vévody i hraběte z Kentu, baronát Lucas of Crudwell mohl ale přecházet na ženské potomstvo. Prostřednictvím Henryho dcery Amabel (1694-1727), provdané za 3. hraběte z Breadalbane (1696-1762), přešel později na rodinu Robinsonů, která též přijala jméno Grey (Thomas de Grey, 2. hrabě de Grey). Titul vévodů z Kentu byl později udělován výhradně již jen v královské rodině.

Sídlem hrabat z Kentu bylo panství Wrest Park v hrabství Bedford, zdejší zámek v současné podobě ale pochází až z doby nástupnických rodů. V 19. století byla ve zdejším zámeckém parku postavena hrobka The Grey Mausoleum, kde je pohřbena řada členů rodu od 16. století.

Odkazy

Poznámky

  1. I když Henry Grey dosáhl titulu vévody a řadu let zastával nejvyšší hodnosti u dvora, jeho skutečný politický vliv nebyl velký. Svědčím o tom i fakt, že dvakrát byl odvolán z vysokých funkcí bez nároku na některý další úřad, jak bylo tehdy běžné. V roce 1718 takto opustil post nejvyššího hofmistra, který místo něj převzal 2. vévoda z Argyllu. Ten jako přední skotský peer a likvidátor jakobitského povstání posiloval své pozice u dvora. V následujícím roce byl vévoda z Kentu povolán do úřadu lorda strážce tajné pečeti, ale musel na něj rezignovat již v roce 1720 v souvislosti s vybojováním vládních postů pro Roberta Walpola a jeho stoupence. Po roce 1720 zůstal vévodovi z Kentu až do smrti jen podružný úřad místodržitele v hrabství Bedfordshire.

Externí odkazy

Literatura

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Kindred Britain.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.