Henry Capell

Henry Capell, 1. baron Capell z Tewkesbury (uváděn též jako Capel) (Henry Capell, 1st Baron Capell of Tewkesbury) (6. března 163830. května 1696, Dublin, Irsko) byl anglický šlechtic a státník druhé poloviny 17. století. Uplatnil se po obnovení monarchie v roce 1660, poté byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny. Díky vlivu svého staršího bratra hraběte z Essexu dosáhl vysokých postů ve státní správě a v letech 1679–1681 byl ministrem námořnictva. Později s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů (1692) a svou kariéru završil ve funkci místokrále v Irsku (1695–1696).

Henry Capell, 1. baron Tewkesbury
Místokrál v Irsku
Ve funkci:
9. května 1695  30. května 1696
PředchůdceHenry Sydney, 1. vikomt Sydney
NástupceEdward Villiers, 1. hrabě z Jersey
První lord admirality
Ve funkci:
14. května 1679  19. února 1681
Předchůdceprinc Ruprecht Falcký
NástupceDaniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu

Narození1638
Úmrtí30. května 1696
RodičeArthur Capell, 1st Baron Capell of Hadham a Elizabeth Morrison
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z původně londýnské obchodnické rodiny povýšené v 16. století do šlechtického stavu a usazené v hrabství Hertfordshire. Narodil se jako mladší syn Arthura Capella, 1. barona z Hadhamu (1604–1648), popraveného během občanské války.[1] Spolu se starším bratrem Arthurem podpořil v roce 1660 restauraci Stuartovců a stal se poslancem Dolní sněmovny (1660 a 1661–1681). V roce 1661 obdržel Řád lázně (s tím zároveň získal titul rytíře a až do roku 1692 byl známý pod jménem Sir Henry Capell), zároveň zastával funkce ve finanční správě v několika hrabstvích v Anglii a Walesu, mimo jiné byl zástupcem místodržitele v Gloucesteru a smírčím soudcem v Surrey. Po roce 1672 působil v Irsku, kde byl jeho bratr tehdy místokrálem, a v roce 1673 byl jmenován členem irské Tajné rady. V letech 1679–1681 zastával úřad prvního lorda admirality; k této funkci neměl schopnosti ani předpoklady, ale byl do ní jmenován poté, co Karel II. odvolal z postu lorda velkoadmirála svého bratrance Ruprechta Falckého, aby se vyhnul vznikajícímu odporu proti němu.[2] Za vlády Jakuba II. žil v ústraní, v roce 1688 podpořil Slavnou revoluci a nástup Viléma Oranžského. V letech 1689–1692 byl znovu členem Dolní sněmovny a krátce také jedním z lordů pokladu (1689–1690).[3] V roce 1692 byl s titulem barona povolán do Sněmovny lordů (titul barona z Tewkesbury byl odvozen od názvu stejnojmenného města v hrabství Gloucestershire, které dlouhodobě zastupoval v parlamentu)[4]. Od roku 1693 působil znovu v Irsku, kde byl jako člen komise lordů sudích jedním ze správců irského místodržitelství. Nakonec byl v letech 1695–1696 irským místokrálem.[5] Ve funkci strávil jeden rok a zemřel v Dublinu.

Jeho manželství s Dorothy Bennetovou (1643-1722) zůstalo bez potomstva a titul barona zanikl. Dorothy Bennetová byla dědičkou paláce Kew House v Londýně, kde s manželem často pobývala. Palác po několika majetkových změnách přešel v roce 1728 na královskou rodinu.

Odkazy

Reference

  1. Rodokmen rodu Capellů
  2. Personální obsazení úřadu prvního lorda admirality na webu British History Online dostupné online
  3. Personální obsazení úřadu komise lordů pokladu na webu British History Online dostupné online
  4. Parlamentní obvod Tewkesbury v letech 1660–1690 na webu The History of Parliament dostupné online
  5. Přehled představitelů státní správy v Irsku na webu worldstatesmen

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.