Helvig Holštýnská

Helvig se za Magnuse provdala v roce 1276, papež jeho první manželství anuloval a udělil jim dispenz až o deset let později, v roce 1286. Magnus tímto sňatkem zabránil dánsko-holštýnské alianci.[1] Královnou byla Helvig korunována v Söderköpingu 29. června 1281; je to první potvrzená korunovace švédské královny. Zahrnuty byly i modlitby za její plodnost.[2]

O královně – vyjma toho, že byla zakladatelkou klášterů – příliš slyšet není, jako královna i jako královna-vdova (po roce 1290) žila tichým životem. Není známo, že by měla nějakou politickou roli, formální či neformální, během vlády svého manžela či po ní. Je popisována jako ušlechtilá, oddaná a mírumilovná matka, kterou trápily konflikty mezi jejími syny. Byla také jakousi náhradní matkou pro budoucí nevěstu syna Birgera, Markétu Dánskou, která velkou část dětství strávila ve Švédsku. V roce 1302 byla přítomna synově korunovaci.

Helvig Holštýnská zemřela v roce 1324 a pohřbena v kostele Riddarholmen stejně jako její manžel a dcera Richenza.

1. Ingeborg Švédská († 1319) ∞ Erik VI. Dánský
2. Birger Švédský (1280-1321), švédský král
3. Erik Magnusson († 1318), vévoda ze Södermanlandu
4. Valdemar Magnusson († 1318), finský vévoda
5. Richenza († po 1347), abatyše

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hedwig of Holstein na anglické Wikipedii.

• Dick Harrison: Jarlens Sekel, Ordfront Förlag, 2002
• Nordisk Familjebok, Uggleupplagan, band 11, sida 373, Stockholm 1909
• Åke Ohlmarks: Alla Sveriges drottningar (All the queens of Sweden) (Swedish)
• Herman Lindvist: Historien om alla Sveriges drottningar (History of all the queens of Sweden) (Swedish) (2006)
• Svenska Familje-Journalen, band XI, årgång 1872, s. 194

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Helvig Holštýnská na Wikimedia Commons