Helmut Zilk

Měl pedagogické vzdělání a dlouhou dobu pracoval jako novinář, zejména pro rakouský veřejnoprávní rozhlas a televizi. V letech 1984 až 1994 byl za Sociálně demokratickou stranu Rakouska starostou Vídně. V prosinci 1993 byl vážně zraněn, když mu v rukou vybuchla dopisová bomba, kterou mu odeslal atentátník Franz Fuchs. V důsledku atentátu ztratil několik prstů na levé ruce.[1] Krátce byl i spolkovým ministrem školství.

Dlouhodobě se Zilk angažoval ve zlepšování česko-rakouských vztahů a řadu let byl vůdčí osobností Rakousko-české společnosti. Za to mu chtěl český prezident Václav Havel koncem 90. let udělit vysoké státní vyznamenání Řád Bílého lva.[2] V roce 1998 však německý deník Süddeutsche Zeitung zveřejnil informaci, že Zilk spolupracoval s komunistickou tajnou policií StB. Plánované vyznamenání bylo zrušeno, přestože Zilk zprávu deníku popřel.[3] Podle rakouského novináře Geralda Schuberta přišel Zilk do kontaktu s StB patrně v 60. letech, když připravoval společné vysílání Československé televize a ORF a jednal o možnosti společného pořadu, kde by živě vystupovali čeští i němečtí politici. Musel tedy jednat s mnoha českými představiteli, o nichž věděl, že mnozí z nich s StB spolupracovali.[2] Zilkovu aféru podrobně popisuje Přemysl Janýr.[4]

Byl ženatý s rakouskou hudební hvězdou Dagmar Kollerovou.

• velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1991[5]
• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 27. ledna 1993[6]
• rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého – Vatikán, 21. června 2001[7]
• Řád Bílého lva I. třídy in memoriam – Česko, 28. října 2019 – udělil prezident Miloš Zeman za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky[8]
• velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo