Helena Angelina Dukaina

Helena byla jedním z potomků epirského despoty Michaela Komnena Dukase a jeho manželky Theodory. Sňatkem se sicilským králem Manfrédem, který se konal roku 1259 po Helenině příjezdu do Trani, mělo být zpečetěno příměří mezi Michaelem II. a Heleniným nastávajícím. Věnem dostala Manfrédem již dobyté území Korfu, Drač, Valona a Berat[1] a manželství bylo údajně šťastné.[2]

Král Manfréd padl při pokusu o obranu svého štaufského dědictví 22. února 1266 u Beneventa. Několik dní po boji se v táboře vítěze Karla z Anjou objevil muž s oslem vezoucím mrtvolu a nabízel ji k prodeji jako tělo krále Manfréda. Sicilští zajatci svého panovníka v mrtvém těle skutečně poznali.[3] Karel nechal exkomunikovaného Manfréda pohřbít na úpatí mostu u Beneventa pod vojáky navršenou hromadou kamení.[4] Po zprávě o manželově smrti na bitevním poli se Helena pokusila i s dětmi utéct k otci do Epiru. Odjela z muslimské Lucery a vydala se do Trani, kde chtěla najít loď. Po nátlaku papežských agentů ji zradila posádka místního hradu a počátkem března 1266 byla vydána do rukou Karla z Anjou.[5]

Byla separována od svých dětí[pozn. 1] a uvězněna v Noceře, kde po pěti letech věznění zemřela. Děti krále Manfréda byly s papežským požehnáním odsouzeny k tomu, aby sice žily, ale tak, jako by se nikdy nenarodily.[7]