Hejno bez ptáků (kniha)

Filip Doušek psal dvojromán Hejno bez ptáků 12 let. Přestože šlo o debut, který za sebou neměl podporu známého nakladatelství, první náklad se rozprodal během dvou měsíců po uvedení titulu na trh.[2] Autor zvolil alternativní způsob propagace – veřejně sdílel své zkušenosti z procesu psaní. Ještě před vydáním knihy založil fanouškovskou stránku románu na Facebooku, kde nasbíral před 2 500 fanoušků, a přednášel například na fóru Pecha Kucha night.[3] Čtenáři mohli přes Facebook ovlivňovat některé scény knihy a pozvolna odhalovat její témata — jako „pravda je omyl“, „věrnost je lenost“ a „strach je kompas“.[4] Rovněž vznikl knižní trailer[5] a web.

Hejno bez ptáků je dvojromán, který se skládá z bílého Příběhu a černé Knihy. Podle slov autora jde o dvě knihy, které nedávají smysl samostatně, ale jen v celku.[1] Někteří kritici označují Hejno bez ptáků za dílo s přesahem do postmoderní literatury, které však stále zůstává věrné klasické románové formě.[6] Struktura knihy je hravá, příběh ve třetí osobě je prokládaný pasážemi v ich-formě či filosofickými odbočkami, které se formou blíží akademickým textům.[6]

Hejno bez ptáků je román o západní civilizaci a její slepé skvrně. A také o zrodu jiného myšlení, které od základu mění, kým můžeme být. Román vyšel ve dvou svazcích (Kniha a Příběh), přičemž je ponecháno na čtenáři, který otevře jako první.

Adam, doktorand statistiky v Cambridge, zkoumá spojitosti náhodných neštěstí na celém světě. Namísto kosmického řádu ale začíná nacházet cosi nečekaného: vlastní portréty, staré stovky let. Jak se mu vytrácí hranice mezi vědou, životem a mýtem, další zlověstná varování posilují obavy o rozum i o přítelkyni Ninu. Příběh lásky umírněné punkerky a zavilého matematika se prolíná s dějinami západního způsobu poznávání světa. Dějová linie vede čtenáře z Cambridge přes Prahu do Japonska a Himálaje, jen aby se vrátil do zákrutů své vlastní mysli. Tam narazí na podivnou slepou skvrnu, která brání zahlédnout svět jinou perspektivou, než k jaké jsme byli vychováni.

Ekonom Tomáš Sedláček o Hejnu bez ptáků řekl:[7] 

Příběh Hejna bez ptáků prostupuje řada filosofických úvah. Autor čerpá z děl Aristotela, Nietzscheho, Diderota, Fibonacciho, Gödela a dalších významných filosofů a matematiků.[8] Nachází paralely v umění, filosofii, v teorii množin či politice, a sleduje paradoxy lidského myšlení napříč dějinami – od antiky přes středověk až do současnosti. Hlavní filozofická linie srovnává dva diametrálně odlišné způsoby myšlení - paradigma objektů a vztahů.[9] Myšlenky se čtenář dozvídá prostřednictvím hlavních postav. Skrze ně upozorňuje autor na logické nesrovnalosti a projevy západního, převážně objektového myšlení.[6]

Za grafické zpracování získal román ocenění Nejkrásnější kniha roku 2012, kterou uděluje Památník národního písemnictví. Obsadil 2. místo v kategorii Krásná literatura.[10] Autorem grafického návrhu a sazby je Jakub Gruber.[11] Oba knižní svazky jsou vázané uložené v netradičním papírovém boxu. Netradiční typografie nabízí například o 90° otočené mezikapitoly, které komentují děj bílého Příběhu z pozice záhadného vypravěče. Černá Kniha představuje deník hlavního hrdiny Adama.[12] Text doplňují náčrtky a ilustrace, které vytvořil sám autor.[9]