Heinrich Böll

Heinrich Böll [Bel] (21. prosince 1917 Kolín nad Rýnem16. července 1985 Kreuzau-Langenbroich) byl německý spisovatel.

Heinrich Böll
Narození21. prosince 1917
Kolín nad Rýnem
Úmrtí16. července 1985 (ve věku 67 let)
Langenbroich
Místo pohřbeníAlter Friedhof Merten
Povolánítextař, scenárista, překladatel, básník, romanopisec, spisovatel a autor
Alma materKolínská univerzita
Tématakrásná literatura
Významná dílaBiliár o půl desáté
Ztracená čest Kateřiny Blumové
Klaunovy názory
Der Mann mit den Messern
Vlak přijel přesně
 více na Wikidatech
OceněníCena Georga Büchnera (1967)
Nobelova cena za literaturu (1972)
Carl-von-Ossietzky-Medaille (1974)
čestné občanství Kolína nad Rýnem (1983)
Medaile vděčnosti Evropského centra Solidarity v Gdaňsku (2015)
Manžel(ka)Annemarie Böll
DětiRené Böll
Raimund Böll
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zleva: Heinrich Böll a italský spisovatel Italo Alighiero Chiusano (1972)

Biografie

Byl vychován katolicky a v odporu k násilí, ale později se od církve odvrátil. Po maturitě se vyučil knihkupcem. Poté studoval germanistiku a klasickou filologii. Druhou světovou válku strávil na frontě jako voják wehrmachtu. Díky svému křesťanskému přesvědčení odmítal vraždění a válku, a proto zůstal do konce své služby pouhým vojínem. Po válce byl v zajetí. Od roku 1951 se věnoval pouze literatuře.

H. Böll hodně cestoval po Evropě, zajímavostí je, že srpen 1968 strávil v Praze. Poté v západním Německu mnohokrát ostře vystupoval proti okupaci Československa a snažil se podporovat tamější inteligenci za časů normalizace. Z toho důvodu byla jeho díla v Československu zakázána.[zdroj?!] V letech 19711974 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. Roku 1972 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.[1]

Po tomto spisovateli byla pro jeho životní postoje pojmenována Nadace Heinricha Bölla – Heinrich Böll Stiftung, organizace propojená s německou Stranou zelených (Bündnis 90/Die Grünen).[2]

Dílo

Jeho dílo velmi kriticky popisuje tehdejší Německo, účtuje s válkou, militarismem, zbrojením, mentalitou hospodářského zázraku, klerikalismem, pokrytectvím, pokřivenými vztahy mezi lidmi.

Próza

  • Vlak přijel přesně (Der Zug war pünktlich, 1949, česky ve výběru r. 1959, samostatně r. 1989) – novela, protiválečný protest, zde se zajímá o osudy německých vojáků, příčiny v devastaci německé morálky hledá v předválečné době, netroufá si jít dále až k Versaillskému mírovému systému, čímž toto dílo působí nedotaženě. V tomto díle je patrné ovlivnění americkou předválečnou prózou.
  • A anděl mlčel (Der Engel schwieg, vznik cca 1949/1950, vyšlo až z pozůstalosti r. 1992, č. 1993) – jeho za života nevydaná románová prvotina zachycující poválečné Německo, které popisuje na základě vlastních zkušeností.
  • Kdes byl, Adame? – (Wo warst du, Adam?, 1951, č. 1961, autor zde ukazuje absurdnost války, hlavní hrdina je zabit na prahu otcovského domu granátem, který je vystřelen po kapitulaci města.
  • A neřekl jediné slovo (Und sagte kein einziges Wort, 1953, č. 1958) – román
  • Dům bez pána (Haus ohne Hüter, 1954, č. 1961)
  • Chléb mladých let (Das Brot der frühen Jahre, 1955, č. výbor 1959)
  • Biliár o půl desáté (Billard um halbzehn, 1959, č. 1962) – román, obdoba Buddenbrooků od Thomase Manna, hovoří o třech generacích, kdy nejstarší něco vybudovala, prostřední to zničila a na té nejmladší je, aby se rozhodla, zda bude ničit či budovat. Tím vlastně popisuje tehdejší německou společnost.
  • Klaunovy názory (Ansichten eines Clowns, 1963, č. 1966) – výpověď jedince-outsidera kriticky zobrazující poměry v SRN
  • Opuštění útvaru (Entfernung von der Truppe, 1964)
  • Konec jedné služební cesty (Ende einer Dienstfahrt, 1966, č. 1968) – povídka
  • Skupinový snímek s dámou (Gruppenbild mit Dame, 1971, č. 2000)
  • Ztracená čest Kateřiny Blumové aneb Jak vzniká násilí a kam může vést (Die verlorene Ehre der Katharina Blum, 1974, č. 1987)
  • Ženy před krajinou s řekou (Frauen vor Flußlandschaft, 1985, č. 1994) – román kritizující politiku vlády v Bonnu

Rozhlasové hry

  • Mnich a loupežníci (rovněž pod názvem Svatý a loupežníci)
  • Anita a existenční minimum
  • Na čaj k dr. Borsigovi
  • Ti beze stopy
  • Hodina v rodném městě – natočeno Čs. rozhlasem v roce 1962 a Českým rozhlasem v roce 1993, R: J. Červinka (u obou verzí)
  • Bilance (rovněž pod názvem Obláčky jak bílí beránci) – natočeno Českým rozhlasem v roce 1965, R: J. Červinka
  • Znamení klepáním
  • Koncert pro čtyři hlasy
  • Mluvicí zařízení

Eseje

Reference

Literatura

  • HYRŠLOVÁ, Květuše. Böll, Heinrich. In: BOK, Václav et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 140–143.
  • WAGNEROVÁ, Alena. Heinrich Böll a Čechy. Tvar. 2017-12-14, roč. 2017, čís. 21, s. 16. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.