Heinkel He 115

Poprvé vzlétl v srpnu 1937. Ve všech verzích letounu se montovaly hvězdicoé motory BMW 132. První prototyp (imatrikulace D-AEHF) měl nejprve prosklenou příď, avšak kvůli testům s cílem dosáhnout rekordu byla vyměněna za hladkou celokovovou. Díky této úpravě mohl 20. března 1938 na zkouškách v Travemünde na první pokus zdolat osm rekordů v kategoriích na vzdálenost 1000 a 2000 km, s nákladem 2000, 1000, 500 kg a prázdným nákladním prostorem. Přitom dosáhl maximální rychlosti 320 km/h. Těmito výkony porazil konkurenční typ Blohm & Voss Ha 140.

Druhý prototyp (D-APDS) dostal silně zaoblené prodloužené plováky, měl však již opět prosklenou příď se střílnou a zaměřovačem Lotfe. Třetí prototyp (D-ABZV) odpovídal téměř zcela vzhledu druhého prototypu, avšak měl již opět hladkou příď, která již s jistými úpravami odpovídala konstrukci, letoun se v této podobě dostal do výroby. Poslední, pátý prototyp (D-AHME) měl všechny vlastnosti předchozího prototypu a byl vzorem pro sériovou výrobu. Po mnoha úpravách a vyztuženích byla na počátku roku 1938 také hotova konstrukce He 115 A-0 pro zkoušky u Luftwaffe. Nakonec obdržela Luftwaffe jako specializovaný typ pro torpédování verzi He 115 A-1. Protože se zahraničí o tento typ zajímalo také, postavil Heinkel typ He 115 A-2, který se jen nepatrně lišil od A-1. Z této série obdrželo Švédsko a Norsko speciálně upravené stroje pro dálkové akce s možností podvěsu torpéd. Od poloviny roku 1938 se rozběhl velkosériový projekt He 115 A-3 pro Luftwaffe, pokračoval verzí He 115 B-1 s aerodynamickými vylepšeními pro lepší výkon. Tento typ se hojně dostal do služby v severských zemích. Paradoxem je, že právě při těchto operacích v roce 1940 se dostaly letouny stejného typu do bojů na obou stranách, když Norové tyto letouny použili k zoufalým protiútokům při odražení obojživelné invaze Wehrmachtu. Některé He 115 norské provenience přelétly do Anglie a zde ojediněle znovu zasahovaly do bojů.

Typ Heinkel He 115 se mimořádně osvědčil při kladení min. Pro operace v ledových vodách byla verze He 115 B-2 obdařena speciálně odolnými plováky proti ledu, jinak však odpovídala verzi B-1. Pro dálkové pozorovací lety byl vyvinut letoun He 115 B-1/R1. Další varianta He 115 B-1/R2 odpovídala zcela B-1 a B-2, měla však závěsník na pumu o váze 500 kg (typ SC 500 nebo SD 500). Závěrečná verze R3 měla ve výzbroji odhazovací zařízení pro letecké miny LMA III (500 kg) a LMB III (920 kg). Avšak posledně jmenované zařízení se dostalo do boje jen v severských mořích. Příležitostně létaly také tyto stroje na ochranu konvojů se zamlžovacím zařízením SV 300 (verze He 115 R4). Přístroje s tímto vybavením létaly ve středomoří na ochranu námořních tras pro zásobování jednotek Afrikakorps. Za normálních okolností létal He 115 s torpédem LTF 5 nebo LTF 6b. Relativně slabá palubní výzbroj s jedním pohyblivým MG 15 v přídi a druhým na zádi byla vylepšována až v následujících sériích na konci války. V základních konstrukčních prvcích byly všechny verze He 115 prakticky totožné. S motory BMW 132 mohl celokovový letoun mít cestovní rychlost 300 km/h. Jeho jednoposchoďové plováky z lehkého kovového materiálu byly rozděleny do jednotlivých komor, aby při poškození letadlo s děravými plováky udrželo stabilitu na hladině.

• He 115 V1 srpen 1937 (D-AEHF)
• He 115 V2 listopad 1937 (D-APDS)
• He 115 V3 březen 1938 (D-ABZV)
• He 115 V4 květen 1938 (vyráběný prototyp)
• He 115 V5 1939 (D-AHME)

Heinkel He 115B, 1./Küstenfliegergruppe 206

• He 115A-0: Předsériová letadla, postaveno 10 kusů odpovídajících 4. prototypu. Zkoušky v létě 1938 jako torpédovací a pozorovací letoun.
• He 115A-1: Od počátku 1938 postaveno 34 kusů. Max. váha 9545 kg (jako A-0), Užitečné zatížení 750 kg.
• He 115A-2: Postaveno 6 strojů pro Norsko a 10 pro Švédsko. Exportováno bez vojenské výzbroje. Po pádu Norska přechází pár strojů do Finska.
• He 115A-3: Podobná A-1, pouze lepší vysílačka. Série z konce 1939.
• He 115B-0: Podobná A-2, jen v zádi zbraň MG FF místo MG 15. Max. hm. 10 420 kg. Zvětšena nosná plocha, žádná série.
• He 115B-1: Výroba zahájena 1939, verze stejná jako B-0
  • He 115B-1/R1
  • He 115B-1/R2
  • He 115B-1/R3.
• He 115B-2: Žádná série, identická s B-1, pouze leduvzdorné plováky.
• He 115C-1: Výroba od 1940. Zvětšená výzbroj (+ jeden MG 151/20 a dva MG 17). Max. váha 10 680 kg.
  • He 115C-1/R1
  • He 115C-1/R2
  • He 115C-1/R3
  • He 115C-1/R4
• He 115C-2: série, identická s C-1, pouze přidány leduvzdorné plováky jako u B-2.
• He 115C-3: 18 strojů postaveno roku 1940, na kladení min.
• He 115C-4: 30 strojů ze série C-1, bez výzbroje kromě jednoho MG 15. Série pro torpédování, 1940.
• He 115D-0: Postaven jen 1 kus, 1941. Pro rychlý průzkumný let (motory BMW 801 MA), žádná série.
• He 115E-1: Hotovo 141 strojů. Vylepšená vysílačka, jeden kulomet MG 151/20, jeden MG 15, jeden MG 81Z.

He 115

Heinkel He 115 byl námořní víceúčelový letoun (průzkumný, bombardovací, torpédový), dvoumotorový samonosný středoplošník celokovové konstrukce s krytými prostory osádky a dvojicí kovových plováků. Pohon všech sériově vyráběných verzí zajišťovala dvojice vzduchem chlazených hvězdicových devítiválců BMW 132K (licenční kopie amerických motorů Pratt & Whitney Hornet), pouze jediná verze D-0 měla motory BMW 801 MA (postaven 1 kus). Používanou výzbroj tvořily kulomety MG 15, MG 151 a MG 17. Další výzbroj byla tvořena torpédy LTF 5 nebo LTF 6, pumami SC 250 a SD 500 nebo minami LMB III (920 kg) a LMA III (750 kg). Výzbroj se u různých verzí lišila, podrobný popis naleznete u jednotlivých verzí.

• Osádka: 3
• Rozpětí: 22,275 m
• Délka: 17,3 m
• Výška: 6,6 m
• Nosná plocha: 87,5 m²
• Plošné zatížení: 103,8 m²
• Hmotnost prázdného stroje: 5290 kg
• Vzletová hmotnost: 9080 kg
• Pohonné jednotky: 2× 9 válcový hvězdicový motor BMW 132, každý o výkonu 630 kW
• Výkon/hmotnost: 139 W/kg