Haruspex

Haruspex (z latinského haruspex, pl. haruspikové, pod vlivem čehož se někdy uvádí i singulárový tvar haruspik, lat. pl. haruspices) bylo označení pro etruské a později starořímské kněze, kteří se věnovali předpovídání budoucnosti mj. ze zkoumání změn ve vnitřnostech obětovaných zvířat, hlavně jater. Tento způsob věštění se nazývá haruspicie či též hepatoskopie, hepatomancie, nebo i drobopravectví. Věštili také z předmětů zasažených bleskem[1] a ze zrůd.[2]

Bronzový etruský model ovčích jater k věstění, nalezený v Piacenze

V etruské tradici pokračovali kněží římští – ti byli na konci období římské republiky sjednoceni do státem placeného řádu, v jehož čele stál haruspex maximus.

Přestože je již od 1. století př. n. l. někteří vzdělanci měli za podvodníky, jako státní znalci a proroci byli váženi až do konce 4. století n. l..

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haruspik na polské Wikipedii.

  1. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/261250-haruspices%5B%5D 10.7.2008
  2. heslo haruspex in: Encyklopedie Univerzum přes www.cojeto.mlp.cz 10.7.2008

Literatura
  • Encyklopedie antiky. Praha 1974.
  • Encyklopedie Univerzum.
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.