Hartmut Tautz

Pamětní deska Hartmuta Tautze byla v Petržalce odhalena k 30. výročí jeho zavraždění

Hartmut Tautz se narodil roku 1968 v Plavnu, ale vyrůstal v Magdeburgu. Jeho otec byl zubař. Hartmut po otci, amatérském operním pěvci, zdědil hudební vlohy. Věnoval se hře na klarinet. V maturitním ročníku prošel čtyřtýdenním armádním cvičením, během kterého pocítil diskriminaci kvůli příbuzným žijícím v Západním Německu. Nedlouho poté jeho otec zemřel a Hartmut Tautz zůstal sám s matkou Christou Tautzovou. Rozhodl pro emigraci do Západního Německa. Matce zalhal, že odjíždí na exkurzi do Leningradu, avšak místo toho se vydal do Bratislavy, kde chtěl překonat hranici do Rakouska.[2]

Do Československa přicestoval 31. července 1986 v prostoru obce Petrovice a na Slovensko pokračoval vlakem. Od 1. do 8. srpna 1986 Tautz bydlel na vysokoškolském internátu Družba v Karlově Vsi. Zřejmě se snažil najít nějaký méně hlídaný úsek hranice.[2] Nakonec si vybral sídliště Petržalka. Nevěděl, že hraniční ploty byly doplněny o systém smeček bojových psů od malička cvičených k útoku na člověka. Jejich kotce byly umístěny na vnější straně zátarasů a z vnitřní strany je pohraničníci mohli vypustit pomocí lanka.[1]

Večer 8. srpna 1986 za tehdejší Kossuthovou ulicí (později Panónská cesta) přestříhal plot, přešel kukuřičné pole a silnici, prostříhal se zátarasem a pokračoval dalším kukuřičným polem. Narušením signální stěny však na sebe upozornil pohraničníky.[2] Na místo byla vyslána dvoučlenná hlídka (Ivan Hirner a Oldřich Kovář, oba vojáci základní služby), která jeho směrem vyslala k útoku psy jménem Roby a Ryšo. Ti Tautze ve 22:25 dohnali a způsobili mu mnohačetná poranění. V té době se nacházel 20 metrů od hranice.[2] Místo okamžité pomoci jej hlídka začala vyslýchat, jestli měl společníka, pouze sténal a šeptal „Hilfe“.[1]

Hartmut Tautz byl následně převezen na rotu Pohraniční stráže. Přestože se nedařilo zastavit krvácení, až do jedenácti hodin čekal na příjezd lékaře a až poté byl převezen do Vojenské nemocnice, kam se dostal až těsně před půlnocí a kde 9. srpna 1986 v 1:15 podlehl hemoralgickému a traumatickému šoku, zejména následkem silného nezastaveného krvácení.[1] Jak konstatovala pitevní zpráva, včasné poskytnutí první pomoci by mu s největší pravděpodobností život zachránilo, neboť neutrpěl poranění neslučitelné s životem. Jeho ostatky byly na naléhání matky převezeny do Magdeburgu, ale před pohřben nesměla být rakev otevřena.[2]

V srpnu 2016 mezinárodní organizace Platforma evropské paměti a svědomí podala trestní oznámení u německého generálního spolkového prokurátora ve věci čtyř východoněmeckých občanů zabitých na československých hranicích v letech 1967–1986 (jedním z nich byl i Hartmut Tautz). V roce 2019 se případem začal zabývat česko-německý tým vyšetřovatelů.[3]

Dne 9. srpna 2016 byla v hraničním pásmu na konci Kopčianské ulice v Petržalce odhalena pamětní deska připomínající Hartmuta Tautze. Na jeho vzniku spolupracoval slovenský Ústav paměti národa s Bratislavským samosprávným krajem a Platformou evropské paměti a svědomí. Autorem památníku je František Guldan.[1]