Harrachovský palác

Harrachovský palác v roce 2017

Nádvoří paláce

Popisky prostor

Na místě dnešního paláce stávaly starší domy, nejstarší z doby gotické, jak dokládají sklepní prostory. Na počátku 16. století byly domy spojeny v jeden majetkový celek, později byly opět rozděleny. Majitelé domů se často střídali, a to zejména v období třicetileté války. V 18. století byl majitelem objektu mimo jiné také Václav Ignác hrabě Deym ze Stříteže (1669–1747). Ten ho užíval hlavně k hospodářským účelům, jako sýpku apod. Hrabě Deym však také vlastnil jiný novoměstský palác, dnes známý jako Deymovský palác. Za pruského obležení Prahy v roce 1757 byl objekt poničen dělostřelbou.

K přestavbě největšího rozsahu s rozšířením o další dům a spojením do palácové podoby se zasloužil komerční rada Jiří Tobiáš Goldberg z Kholbergu. Byla dokončena pravděpodobně kolem roku 1770 a v roce 1777 došlo ještě k upravám průčelí. Autorem projektu byl Antonín Schmidt, jak bylo nově prokázáno, nikoli Ignác J. N. Palliardi, jemuž byla stavba mylně přičítána.

Po dalších několika šlechtických a především pak měšťanských majitelích v roce 1856 získal František Arnošt hrabě z Harrachu; přikoupil také pruh zahrady a po něm dostal palác svůj název.[2] Dědicové hraběte Harracha prodali objekt v roce 1921 československému státu, který jej později převedl do majetku podniku Obuv Praha. V roce 1991 byl objekt prodán v souvislosti s restitučním řízením společnosti Baťa.[3]

Firma Baťa prostřednictvím své realitní společnosti zahájila v únoru 2015 přestavbu a dostavbu paláce podle projektu architektonického ateliéru AV 19.[4] Rekonstrukce byla dokončena v roce 2017. V současné době slouží objekt jako sídlo několika firem, v dolní části jsou obchody. V budově se také nachází interaktivní Muzeum Smyslů.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachovský palác na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Harrachovský palác na hrady.cz