Harold Mahony

Narodil se v ulici Charlotte Square, č.p. 21 v Edinburghu do rodiny advokáta Richarda Johna Mahonyho, který vlastnil řadu pozemků. Rodina žila ve Skotsku, čas ovšem také trávila na Dromore Castle okresu Kerry v Irsku. Hráč trénoval na rodinném tenisovém dvorci postaveném v Dromore.[1]

Ve Wimbledonu se poprvé objevil v roce 1890, kdy vypadl v prvním kole. V následujících dvou ročnících 1891 a 1892 se probojoval již do semifinále a v sezóně 1897 prohrál ve finále.[1] V polovině 90. let odjel do Spojených států. Vrátil se do Anglie, aby mohl zvítězit ve Wimbledonu roku 1896. Ve finále zdolal Wilfreda Baddeleyho po setech 6-2, 6-8, 5-7, 8-6, 6-3.[1]

Na pařížských Letních olympijských hrách 1900 získal pro reprezentaci Velké Británie a Irska dvě stříbrné medaile ve dvouhře a smíšené čtyřhře, třetí bronzovou přidal v mužské čtyřhře.

Nejsilnějším úderem byl bekhend. Spoluhráč George Hillyard o jeho provedení forhendu napsal, že „nikdy nepřišel na správnou techniku při forhendovém odehrání míčku.“[2]

Zemřel v třiceti osmi letech při nehodě na jízdním kole blízko domova v Kerry.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Mahony na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Harold Mahony na Wikimedia Commons
• Harold Mahony v databázi Olympedia (anglicky)