Harold Burrough
Sir Harold Burrough byl admirál Britského královského námořnictva a zástupce náčelníka štábu Královského námořnictva za druhé světové války.
| Harold Burrough | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Harold Martin Burrough |
| Narození | 4. června 1899 Herefordshire, Spojené království |
| Úmrtí | 22. říjen 1977 (88 let) Hindhead, Spojené království |
| Manžel(ka) | Nellie Wills Outhit (1914–1972) |
| Děti | Lilian Hilda Margaret Burrough John Outhit Harold Burrough Gladys Helen Burrough Pauline Mary Burrough William James Burrough |
| Rodiče | Charles Burrough a Georgina B. Long |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | Admirál |
| Doba služby | 1903–1949 |
| Sloužil | Spojené království (do roku 1949) |
| Jednotka | Britské královské námořnictvo (do roku 1949) |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Operace Archery Operace Torch Operace Pedestal |
| Vyznamenání | Řád lázně Řád britského impéria, Řád za vynikající službu |
 multimediální obsah na Commons | |
Mládí
Narodil se jako desátý syn Charlesi Burroughovi a jeho ženě Georgině Longové. Po vystudování St Edward's School v Oxfordu v roce 1903 začal svou vojenskou kariéru jako námořní kadet.
Prvně se do boje dostal v první světové válce jako dělostřelecký důstojník na lodi HMS Southampton, bojujíc v bitvě u Jutska roku 1916.[1] V roce 1930 byl jmenován lodním kapitánem HMS London. Roku 1935 velitelem 5. flotily torpédoborců a roku 1937 lodi HMS Excellent. Roku 1939 byl povýšen na zástupce náčelníka štábu námořnictva.[1]
Druhá světová válka
V září 1940 se stal kontradmirálem 10. křižníkové eskadry. Po úspěšné operaci Archery mu byl udělen Řád za vynikající službu. Rok poté společně s Nevillem Syfretem velel v operaci Pedestal, kde strategicky zvítězili. Krátcé poté také velel námořním jednotkám během vítězné operace Torch.[1]
V září 1943 se stal viceadmirál a také nahradil Bertrama Ramsayho v pozici vrchního velitele spojeneckého námořnictva expedičních sil.[1] Tím začal často pracovat s generálem Eisenhowerem, a tak podepsal část Aktu bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa za něj.[2]
Po válce
Po vítězství zůstal v poválečném Německu a autorizoval zformování German Mine Sweeping Administration. Také se roku 1946 stal vrchním velitem Nore.
V roce 1949 byl vyznamenán Řádem lázně a odešel do penze.[1] Zemřel 22. října 1977 v Moorhouse Nursing Home (hrabství Surrey) na zápal plic.
Osobní život
Oženil se roku 1914 s Nellie Willsovou. Ta zemřela pět let před ním, roku 1972. Měl 2 syny a 3 dcery.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harold Burrough na anglické Wikipedii.